Články / Dokumenty Dnes je 28. 4. 2017  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Dokumenty

         A     A     A

300 let kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci

Pátek, 23.9.2016
Vzpomínkový text o výstavbě a vysvěcení jezuitského kostela v Olomouci

Redakce Jesuit.cz

V roce 2016 si akademická farnost v Olomouci připomíná dvě významná výročí: 450 let od příchodu jezuitů do Olomouce a 300 let od vysvěcení jezuitského kostela Panny Marie Sněžné. Při této příležitosti uspořádalo olomoucké Arcidiecézní muzeum výstavu k dějinám jezuitského chrámu, která veřejnosti představila některé z malířských a sochařských artefaktů z výzdoby kostela, z nichž mnohé jsou uloženy v depozitáři a nejsou návštěvníkům běžně přístupné. Výstavu nazvanou Ad maiorem Dei gloriam připravila kurátorka muzea Simona Jemelková a návštěvníci ji mohou shlédnout do neděle 25. září. Při příležitosti letošních výročí též olomoucká akademická farnost vydala vzpomínkový dvojlist o průběhu výstavby a vysvěcení kostela. Přinášíme text dvojlistu, jehož autorem je jezuitský církevní historik Miroslav Herold.


V letošním roce si v olomoucké akademické farnosti připomínáme dvě významná výročí: 450 let od příchodu jezuitů do Olomouce a 300 let od vysvěcení nově zbudovaného jezuitského kostela Panny Marie Sněžné. Mnozí z vás tento chrám, přívětivě zvaný „Sněženkou“, dobře znají, přesto dovolte stručné pozastavení nad tím, co se zde před staletími událo.

6. února 1716 skončila karanténa Olomouce, vynucená morovou epidemií, která město sužovala déle než rok a vynutila si životy téměř poloviny obyvatel. S městskými branami se tehdy otevřela možnost veřejně završit dílo, které rostlo ve středu Olomouce po dobu čtyř předcházejících let. Jezuité pojali úmysl posvětit a uvést do chodu právě dostavěný řádový chrám, kterým nahradili již dávno nevyhovující gotický kostel Panny Marie, jejž roku 1566 zdědili po minoritech. Barokní kostelní novostavba svou velikostí a výstavností vycházela mnohem lépe vstříc aktuálním požadavkům doby, jak početním (kostel měl pojmout gymnaziální i univerzitní studenty a širokou veřejnost z města i okolí), tak estetickým (stavba byla pojata v tehdy moderním vrcholně barokním slohu).

Slavnostní akt konsekrace vykonal olomoucký sufragán a generální vikář František Julián hrabě Braida z Cornigliana v neděli 16. února, pouhých deset dnů od obnovy obvyklého životního rytmu města. Jmenovaný biskup posvětil hlavní oltář a dva oltáře boční, věnované nejvýznamnějším světcům jezuitského řádu, zakladateli sv. Ignáci z Loyoly a věhlasnému misionáři sv. Františku Xaverskému. Na těchto oltářích pak byly slouženy mše svaté, u hlavního biskupem Braidou, u bočních rektorem jezuitské koleje Karlem Pfefferkornem a dalším jezuitským knězem, zasloužilým o zbudování kostela, nejspíše Michaelem Thomasem, který v roce 1709 tuto stavbu umožnil věnováním svého majetku 13 105 zlatých.

Následujícího dne, 17. února 1716 týž sufragán posvětil zbylých osm oltářů, nalevo sv. Anny, sv. Josefa, sv. Michaela a sv. Anděla strážného, napravo sv. Pavlíny, sv. Jana Křtitele, sv. Karla Boromejského a sv. Barbory. U všech oltářů šlo nejspíš o starší díla přenesená z původního gotického kostela, která byla postupně nahrazována oltáři novými lépe odpovídajícími stylu nového chrámu.

8 Zahájení pravidelných bohoslužeb, udílení svátostí, výuky katechismu a dalších obvyklých činností v kostele nastalo až v následující neděli, kdy sem jezuité vstoupili v slavnostním průvodu s ostatky svatých, doprovázeni biskupem Braidou, nesoucím v monstranci Nejsvětější svátost oltářní. Biskup nato zazpíval pontifikální mši sv. a sedm novokněží z řad Tovaryšstva Ježíšova během ní celebrovalo své primice. V baroku bylo možné sloužit v jednom kostele více mší sv. najednou, ovšem jen jedna z nich přitom mohla být zpívaná. Mešní obřady navíc mohly probíhat pouze do poledního času a neexistovala koncelebrace kněží ve smyslu dnešního pojetí liturgie. Nepřekvapuje proto veliký počet oltářů v olomouckém jezuitském kostele (zprvu 11, později ještě více), uvážíme-li, že bylo třeba, aby v tomto prostoru každý den sloužila bohoslužbu většina ze zdejších kněží, případně aby zde celebrovali i kněží příchozí do kostela jako hosté. V roce posvěcení kostela do olomoucké řádové komunity patřilo 27 kněží, do roku 1730 tento počet vzrostl na 49.

Nový olomoucký jezuitský kostel patřil k nejvznešenějším a nejrozměrnějším chrámovým stavbám České provincie Tovaryšstva. Byl zasvěcen Panně Marii Sněžné. Z úcty k předcházející tradici, k mariánskému zasvěcení původního kostela, byl zvolen mariánský titul. Volba padla na Pannu Marii Sněžnou však až pod dojmem zuřící morové epidemie. Jezuité tímto způsobem chtěli zvěčnit památku na události let 1715-1716, kdy byl kostel dostavován navzdory tomu, že Olomouc vymírala. Nad smrtelným ohrožením zvítězila důvěra v Boha, že epidemii ukončí a dá Olomoučanům novou šanci života. Tak se také stalo. Čerstvě dostavěný kostel to měl navždy připomínat. Návštěvníkovi kostela toto poselství sděluje Haringerova freska na stropě chrámové lodi, zachycující Zázrak Panny Marie Sněžné, kdy Matka Boží uctívaná v obraze v římské bazilice Santa Maria Maggiore svou přímluvou vysvobodila Věčné město v roce 590 od zuřící morové epidemie. I tímto způsobem se Olomouc propojila s Římem, když i svůj bájný původ spojovala s jedním z římských císařů, Gaiem Juliem Césarem, a po vzoru města na Tibeře svá náměstí vyzdobila fontánami.

Poselství života, který nakonec zvítězí nad smrtí, je mezi křesťany žijícími z Evangelia stále živé. Kéž nám ho připomíná kamenný oslavenec v srdci Olomouce.


P. Miroslav Herold SJ


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
2.3.2017 V kostele Nejsvětějšího Salvátora byl objeven gotický fragment Krista
27.9.2016 Aktivně vstoupit do příběhu utrpení
26.9.2016 Pozvání k setkání s asijskou kulturou
6.6.2016 Noc kostelů v jezuitských chrámech
7.5.2016 Den s jezuitským divadlem představí novou ediční řadu


Diskuse



UPOZORNĚNÍ
Vkládat příspěvky mohou pouze registrovaní čtenáři. Zaregistrujte se zde. Přečtěte si pravidla registrace.


Náš tip

Mlčení

Šúsaku Endó

Mlčení japonského spisovatele Šúsaku Endóa (1923–1996) je drsný a zároveň poetický i myšlenkově bohatý příběh o zániku křesťanské misie v Japonsku v 17. století. Téma, které o něco dříve zpracoval i český spisovatel Jaroslav Durych v rozsáhlé epopeji Služebníci neužiteční, Endó pojal z neobvyklé perspektivy japonského katolického křesťana...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl: Mladí lidé
Za mládež, aby uměla velkodušně odpovědět na vlastní povolání a vážně uvažovala i o možnosti zasvětit se Bohu v kněžství a zasvěceném životě.
Národní úmysl: Za mladé lidi, aby nacházeli odvahu otevřít srdce pro Boží lásku. Také za požehnání a trvalé duchovní plody letošního srpnového celostátního setkání mládeže v Olomouci.
více »

Nejbližší akce

Barokní jezuitské Klatovy 2017


Duchovně-odpočinkový pobyt s P. Františkem Líznou


Absolventský Velehrad


Brněnská pouť do Křtin


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní obnova pro seniory


Nazírání Písma svatého


Duchovní obnova pro lektory a všechny zájemce o Boží slovo


Duchovní cvičení pro řeholní sestry


více »

Kalendárium

Památka Josefa Marie Rubia


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil