Články / Rozhovory Dnes je 26. 6. 2017  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Rozhovory

         A     A     A

Pozvání k setkání s asijskou kulturou

Pondělí, 26.9.2016
Rozhovor s českým malířem a grafikem Patrikem Háblem

Jan Regner

Od srpna letošního roku zdobí čelní stěnu refektáře někdejšího kapucínského kláštera v Kolíně, který v současné době využívají jezuité jako centrum spirituality a duchovních cvičení zvané Kolínský klášter, monumentální monotyp českého výtvarníka Patrika Hábla. Autora, který několikrát spolupracoval také s Akademickou farností Salvátor v Praze, jsme se zeptali, čím se nechává inspirovat pro svou práci, co pro něj umělecká tvorba znamená i jaké jsou jeho plány pro nejbližší budoucnost.


Pro bývalý refektář kolínského kláštera, kde nyní sídlí Centrum spirituality a duchovních cvičení vedené jezuity, jsi vytvořil velkou malbu. Co toto dílo představuje?

Od samého začátku jsem se snažil prostor refektáře něčím zvětšit nebo prodloužit. Bylo jasné, že na čelní stěně musí být prostorová malba, která bude reflektovat funkci refektáře, jenž slouží jak k setkávání, meditaci a modlitbám, tak i ke společnému stravování.

Přišlo mi také zajímavé do srdce jezuitské stavby s úžasným výhledem na kolínskou katedrálu dostat malbu, která bude inspirovaná asijským malířstvím vztahujícím se k čínské kaligrafii a tradiční čínské malířské teorii, jejímž hlavním principem je propojení a prolnutí životní energie, která obrazem prochází a dodává mu pohyb a život. Pro Číňany je v náboženství hora vnímána jako středobod vesmíru.

My jsme v našem středoevropském kontextu zvyklí vidět v kostelích spíše tradiční barokní figurativní oltářní obrazy svatých, ale vzpomeňme na apoštola Dálného východu Františka Xaverského, který byl prvním katolickým misionářem, jenž navštívil jihovýchodní Asii a Japonsko. Právě tento moment setkání jezuity s asijskou kulturou a krajinou byl pro mne velmi inspirativní a iniciační zároveň.

Malba je vsazena ve své monumentalitě do klenby a tvoří celou stěnu v rozměru 7x4 metry. Celý prostor refektáře tak ovládá a zvětšuje. Divák se může posadit proti obrazu a pomyslně vstoupit do otevřené kuželovité krajiny.

Kde čerpáš inspiraci pro svou tvorbu?

V roce 2012 jsem začal vytvářet cyklus kuželovité krajiny, kterou jsem si vysnil a do té doby jsem netušil, že podobný typ krajiny existuje. Tento cyklus byl představen na samostatné výstavě s názvem Transformace krajiny v centru současného umění Dox v roce 2013.

V roce 2013 jsem byl čínským profesorem upozorněn na to, že existuje zcela totožný typ krajiny v čínské oblasti zvané Hangzhou, kterou ve 13. století navštívil Marco Polo a popisuje ji jako jedno z nejkrásnějších míst na světě. Existuje staré čínské přísloví, které tvrdí: „V nebi je ráj a na zemi je Hangzhou a Suzhou.“

V letošním roce mi přišlo rezidenční pozvání na rok 2017, které inicioval čínský profesor, a měl by se tak naplnit příběh se šťastným koncem, kdy se tváří v tvář setkám s krajinou, kterou jsem namaloval a nikdy předtím neviděl. Budu moci reflektovat a transformovat v malbě tuto skutečnost a moc se na to těším.

Čím tě tvorba a výtvarné umění obohacují?

Malba je pro mne vším, je to určitý způsob terapie a myšlení. V současné době ve své práci řeším přímou paralelu mezi obrazem a daným prostorem, kdy daný obraz nebo instalace vzniká pro konkrétní prostor a místo. Také je pro mne velmi důležitý divák, který je součástí setkání s obrazem a prostorem. Zajímá mne stav mysli diváka před obrazem, to, co bezprostředně prožívá. Dlouhodobě mne zajímá otázka, zda obraz může vyvolávat emoce.

Monotyp je technika, kterou v poslední době často využíváš. Co tě k tomuto způsobu sebevyjádření přivedlo?

8 Ve své práci využívám jak grafické, tak i malířské způsoby. Malbou se zabývám již dvacet let a každodenním setkáním s obrazem se malíř posouvá i v jejím formálním zpracování. Od klasického malířského projevu jsem se dostal k „přenosu krajiny“ pomocí válce a od něj zase k současnému způsobu práce, kdy zkoumám zasychání a rozpínání olejových a polygrafických barev. Všechny výzvy, které přišly a stále přichází, zároveň přináší i nový způsob práce s barvou a danou technikou, kterou si osvojuji. V nejnovějších obrazech dokonce zkoumám staré mistry a pomocí kopie se snažím aplikovat svůj malířský způsob do dalších vrstev, které na sebe kladu.

U Nejsvětějšího Salvátora jsme měli možnost vidět výběr tvé tvorby v rámci Salvátorského salonu, do kterého přispělo několik dalších umělců; byl jsi však také autorem samostatné umělecké intervence během postní doby roku 2013. Co ti spolupráce s pražskou akademickou farností přinesla?

Akademická farnost mi přinesla zcela zásadní zkušenost, jak tu spirituální, tak i malířskou. Podařilo se mi zde rozvinout do většího formátu způsob malby a také pracovat se silným malířským konceptem, který vycházel ze středověké tradice zakrývání oltářních obrazů. Pracovat pro sakrální prostor je vždy velice těžké a komplikované. Umělecký zásah nesmí působit nabubřele, proto jsem se snažil, aby prostorový vstup byl spíše neviditelný a nenápadný. Byla to dlouhá a strastiplná cesta.

Výhoda abstraktního umění je, že si divák může do obrazu projektovat svoji vlastní představu. Nečekal jsem, že instalace u Salvátora vzbudí tak obrovskou pozitivní rezonanci, navíc instalace, které jsou pouze na měsíc, nemají nikdy příliš dlouhou živostnost, ale neslo se to vzduchem jako nějaká pozitivní epidemie; měl jsem pocit, že o tom vědí úplně všichni, i ti kteří předtím Salvátora nikdy neznali. Byl jsem v tom roce nominován na osobnost roku ve výtvarném umění. Divil jsem se tomu, protože mezi kurátory existují nejrůznější skupiny a pravděpodobnost, že vás nezávisle na sobě nominuje všech deset členů komise, není moc velká.

Na čem teď pracuješ? Co chystáš?

Současný čas je pro mne hodně hektický. Tento měsíc jsem měl vernisáž v Mnichově a druhou v Praze, obě instalačně poměrně složité. Pražská s názvem Nepravděpodobný rozměr se váže k měřítku obrazu a otevírá otázky typu, zda je pravděpodobné, aby byl v galerii obraz, který se tam nevejde? Je velikost obrazu omezená prostorem? Jak malý je malý obraz? Tato výstava řeší problematiku měřítka a zprostředkování „tváře v krajině“ od nejabstraktnější polohy až po tu nejrealističtější.

Na podzim bych měl letět do Japonska, kde mne čeká také výstava a performance a do toho všeho velká výstava s názvem V architektuře malby v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, ale věřím, že se to všechno podaří skloubit dohromady.


Fotografie z vernisáže si můžete prohlédnout ZDE.
Redakčně upraveno
Foto: Archiv Patrika Hábla


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
2.3.2017 V kostele Nejsvětějšího Salvátora byl objeven gotický fragment Krista
27.9.2016 Aktivně vstoupit do příběhu utrpení
23.9.2016 300 let kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci
6.6.2016 Noc kostelů v jezuitských chrámech
7.5.2016 Den s jezuitským divadlem představí novou ediční řadu


Diskuse



UPOZORNĚNÍ
Vkládat příspěvky mohou pouze registrovaní čtenáři. Zaregistrujte se zde. Přečtěte si pravidla registrace.


Náš tip

Teologie stvoření

Reflexe o ekologii

Robert Murray

Anglický jezuita Robert Murray (1925), proslulý biblista, profesor patrologie a znalec syrských otců na Heythrop College v Londýně, také osobní přítel J. R. R. Tolkiena, promýšlí dílo stvoření v souvislosti s dobře „uspořádaným domem“ lidských vztahů: s ekologií živého srdce. Životní prostředí, jak je teolog pojímá, poukazuje na zakotvenost ve vztazích Stvořitele...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl: Zastavení obchodu se zbraněmi
Za představitele národů, aby se dohodli na rozhodnutích ukončujících obchod se zbraněmi, které jsou příčinou mnoha nevinných obětí.
Národní úmysl: Za naše biskupy, aby vždy podporovali misijní společenství a usilovali tak o ideál prvních křesťanských společenství, ve kterých věřící měli jedno srdce a jednu duši (EG, č. 31).
více »

Nejbližší akce

Středoevropský Magis


Živé kameny na Svatojakubské cestě


Živé kameny v Santiagu de Compostela


Gotické katedrály ve Francii


více »

Nejbližší duchovní akce

Ignaciánské duchovní cvičení


Ignaciánské exercicie


Duchovní cvičení pro všechny


Duchovní cvičení pro lékaře a zdravotníky


více »

Kalendárium

Památka pěti jezuitských světců

Jezuité šiřiteli úcty k Božskému Srdci


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil