Články / Názory Dnes je 18. 2. 2019  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Názory

         A     A     A

Nedoceněné jubileum

Neděle, 23.9.2018
Zamyšlení P. Jana Rybáře

Jan Rybář

Když přišli Konstantin a Metoděj roku 863 na Moravu, zjistili, že Slovanům nemohou sloužit ani latinsky, ani řecky, ale jen v jejich jazyku. Podnikli tedy kvůli tomu nesnadnou cestu do Říma, a tam jim papež Hadrián II. roku 868 slovanské liturgické knihy schválil a osobně posvětil. Dodnes jsou jim církve pravoslavné a uniatské za to vděčny.

U nás se před padesáti lety po staletích latiny náš jazyk do liturgie opět vrátil promulgací papeže Pavla VI. Byli jsme nesmírně šťastni, že se tak všichni věřící mohou aktivně bohoslužeb účastnit. Očekávalo se, že se církev naplno vrátí i ke kalichu. Leč začal vát protivný vítr... Naši představitelé sice dokázali obrátit oltáře čelem k lidu, ale hlouběji vyjádřit eucharistii neuměli. Lidé touží po tajemství, žádají si je. Nová liturgie se jim zdá povrchní. Ale povrchní jsou právě lidé, kteří hledají zkušenosti s Bohem pouze v řádu, který je zajímá: v řádu hmotném. "Tridentská mše" jim velice vyhovuje: šepot neznámých slov, tajemná gesta, kouř kadidla, skvostná roucha, oběť s kalvarskou krví…

Už dávno varoval B. Bouše: „Dejte si pozor, abyste si nespletli romantickou pseudoestetickou zálibu v exotice s touhou po opravdové hodnotě.“ Eucharistie jako tělesný dotek samotného Ježíše - to je pro ně příliš lidské. A přece - "co je důležité, je očím neviditelné". Škoda, že "latiníci" nepoznali, co už před 1150 lety poznali solunští bratři.



 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
11.7.2018 V Nairobi se uskutečnil jezuitský liturgický kongres
31.5.2018 Vteřinové „Boží Tělo“
2.5.2018 Svatodušní
2.4.2018 Christos voskres!
24.3.2018 Přetvořujeme se stále víc a víc



Novinka z Refugia

Od zpovědi ke svátosti smíření

Kajícnost – cesta k Božímu milosrdenství a usmíření v době papeže Františka

Pavel Ambros

Křest nám dává nový život, nebere však svobodu. Svoboda člověka je křehká i pro křesťana. Stále v něm bojuje starý člověk. Nepřítel chce v člověku zabít Boží život. Postupuje u každého svými zbraněmi. Kristus dal církvi nejen křesta, který obmývá a očišťuje člověka, ale také slzy lítosti, které ve svátosti pokání dostávají sílu křestní vody. Čtenáři se v knize dostává spolu s poučením i povzbuzení, jak se na zpověď nejlépe připravit, co všechno obsahuje, jaký má smysl lidská námaha boje se zlem a jak se vyvarovat možných omylů. Je určena zpovědníkům i kajícníkům…
více »







Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl: Obchod s lidmi
Za velkodušné přijetí obětí nezákonného obchodování s lidmi, nucené prostituce a násilí.
Národní úmysl: Ať je naše víra pro hledající pravdivým svědectvím živého vztahu s Bohem.
více »

Nejbližší duchovní akce

Ignaciánské exercicie


Seminář pro ženy


Duchovní cvičení (nejen) pro členy Matice svatoantonínské


Duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce


více »

JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil