Články / Články Dnes je 26. 9. 2020  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Články

         A     A     A

Jsou epidemie trestem Božím a jak tomu rozumět?

Pátek, 24.4.2020
Krizová pastorační nabídka 3

Pavel Ambros

Myšlenky o přístupu k epidemii od P. Pavla Ambrose SJ.


Koronavirus již není „čínský“, ale dostal neutrální pojmenování: COVID-2019. Změna pojmenování je záměrná: má vyvinit jednu světovou velmoc ze zodpovědnosti. To nechme stranou, diskuzí na toto téma je až nadmíru. Zaměřme pozornost k něčemu hutnějšímu. Jeho šířením světem se vynořují tři neznámé tváře naší planetární propojenosti. Vnímáme je jako sporné, ba i protikladné ve třech směrech: čím více jsme propojení, tím více se dotyk s druhým může proměňovat v pocity ohrožení nákazou; dále snaha ponechat či prohloubit spojení v dojmy zamoření; konečně běžné nachlazení v předtuchu smrti rizikem epidemie.

Obrazy apokalypsy, hrůzy a děsu jsou na místě. Vždyť proudům informací nelze čelit. Nastupuje hledání účinných protilátek. Hledáme nové hrdiny, kteří nás z tohoto šílenství vyvedou. Ochotně přijímáme proměnu, protože v koutku duše očekáváme nový systém, který nás ochrání před tím, čeho se bojíme, před tím, co neznáme a neumíme kontrolovat. Virus se stal od jistého času kolektivní smyšlenkou, kouzelným slovem, které ospravedlňuje všechno. Kdo si nevzpomene na pověstné egyptské rány nebo na slova z Janáčkovy opery – „každý párek si musí nějaké to svoje trápení přestát! Přestát!“ Hranice duše se scvrkávají náhlým zjevením naší zranitelnosti.

Slovo pandemie se stalo naším denním chlebem. Tvrdým chlebíčkem nejistoty a úzkosti. Můžeme za ním skrýt dlouho skrývaný strach, který naše doba táhne s sebou. Je zástupným oříškem, který chceme rozlousknout. Když se při výzkumu ptali, co je skryto za tímto strachem, odpovědi jsou více než výmluvné: 72% dotázaných má strach, že oni sami nebo jejich děti nedosáhnou na slušnou životní úroveň, 58% si nedovede představit, že by v takovéto situaci založili rodinu. Strach o budoucnost je současný virus duše.

Loajalita pastýřů vůči autoritě státní je na místě, ale sama o sobě nestačí. Je zřejmé, že světská autorita (např. stát vedený zvolenými politiky) s ohledem na obecné dobro může a musí posoudit míru nebezpečí a rozhodnout i s rizikem, že se mýlí. Může se nám to líbit, nebo ne, ale neposlušnost není na místě. Je to pole světské činnosti, která je na autoritě církve důvodně nezávislá. Dovolávání se obecného dobra se však nemůže stát pohodlnou výmluvou. Nemůže ospravedlnit nečinnost. Navíc nepojmenovat uvnitř Božího lidu i ve světě i to, že se zdraví může stát modlou, může být velmi smutným opomenutím. Nezbytnost nesmlčet pohled do budoucnosti křesťana, který očekává vyústění všech událostí světa v události Kristova vítězství, je důležitější než oddanost či věrnost k nařízením chránícím život pozemský. Neošetřovaný strach z pozemského nenápadně vysušuje srdce vždy, v této vypjaté situaci víc, než je to obvyklé! Toto vyprahnutí je horší než hrozící sucho, přesto polétává v ovzduší, které každodenně vdechujeme. Je třeba říci oživující slovo: strach nemusí zatvrdit tvé srdce! Máš před sebou volbu, kterou je třeba vybojovat. První boj není boj s nemocí těla, nýbrž s nemocí srdce: boj s vyprahlostí. Jak ale máme rozumět dotírající otázce: Je to trest Boží? Jak tomu rozumět?

Pohled otce Špidlíka z jiné strany

„Přirozená“ kontemplace převádí člověka do rajské situace před stvořením, kde se pokouší kontemplovat svět tak, jak vyšel z rukou Božích. Ale tento nádherný obraz je narušen zkušeností zla. Jestliže například vody plynou v síle prvního Božího rozkazu – ptá se svatý Bazil – jaký je důvod vyprahlosti? Jaký je původ veřejných pohrom, zemětřesení, ztroskotání, neštěstí, ničivých válek atd.?

Při odpovědi se otcové vyhýbají tomu, aby přijali nepravdivé smyšlenky starověku. Není dán nějaký věčný princip zla. Povýšit princip zla na okraji Boží moci je podle Jana Zlatoústého rouhačstvím. Rovněž zlo nespočívá ve hmotě. Absurdní je řešení fatalistické, jako by zlo bylo něčím předurčené. Jestliže původ zla není ve věcech stvořených, je ho snad možné hledat v Bohu? Podle otců pokušení člověka, který je ponořen do utrpení, je ztotožnit jej s Prozřetelností. Avšak to, co vychází z rukou Božích, je výrazem Boží dobroty, říká Bazil ve své slavné homilii „Bůh není autorem zla“. Jestliže neexistuje ve světě zlo, vina je v našem hříchu, který Bůh odsuzuje. Jakou roli v dějinách spásy má tento trest?

Soud a Prozřetelnost jsou jediná a tatáž věc z dvou různých úhlů pohledu, nebo dvě rozdílné etapy. Boží Prozřetelnost se stává soudem, trestem za hřích, aniž by přestala být Prozřetelností pro hříšníka. Víra v soud Boží je základní skutečností náboženství. Protože Bůh událostmi vládne, nechce je měnit, aby zlé věci nebyly potrestány (srv. Gn 18,23nn).

Pro toho, kdo kontempluje utrpení života pod tímto hlediskem, jsou Boží tresty novou teofanií přizpůsobenou hříšníkovi, protože odhalují obavu z Boha a zároveň působí odpuštění hříchů, „osvobozují od viny a jsou příčinou ospravedlnění“. Podstatným prvkem křesťanského pokání je uznání vlastních hříchů, odsouzení sebe sama, uvažování v bázni o Bohu a o jeho soudech. Vidět, že tyto soudy se uskutečňují již na zemi, je mimořádnou milostí, která vede k obrácení srdce. Můžeme citovat například způsoby přemýšlení Josefových bratří v biblickém příběhu: „A řekli si navzájem: ‚Jistě jsme se provinili proti svému bratru; viděli jsme jeho tíseň, když nás prosil o smilování, ale nevyslyšeli jsme ho. Proto jsme přišli do tísně teď my.‘“ (Gn 42,21).

U podob zla, s kterými se na zemi setkáváme, můžeme rozlišit mezi „zlem fyzickým“ a „zlem morálním“. Otcové trvají velmi rezolutně na tomto principu: fyzické zlo, například zlé nemoci, není pravým zlem v duchovním slova smyslu, může být pouze nástrojem k dobru duše. Co však říci o morálním zlu, hříchu? Origenes neváhá říci Celsovi, že třebaže morální zlo nebylo stvořeno a vždy zůstane zlem samo o sobě, ani tato neblahá událost se nemůže vymanit z Boží moci, takže i hřích se může stát pro svět a člověka užitečným díky Boží Prozřetelnosti. Můžeme tedy z jistého hlediska mluvit o „prozřetelnostních hříších“, které se staly příležitostí hluboké konverze? Můžeme objevit také v našem osobním životě felix culpa? Mínění na toto téma jsou pochopitelně rozdílná. Jedním ze slabých aspektů origenismu je skutečnost, že považuje naši pozemskou existenci za již vykonaný soud nad hříchem spáchaným v tomto pozemském světě.

Jistě lze doporučit nahlížet v tomto světle i hříchy ostatních, kteří je spáchali proti nám. Ve starověkém Životě svatého Efréma čteme tento příklad. Jako mladík byl Efrém odsouzen nespravedlivě do vězení. Ve své modlitbě naříkal před Pánem a ucítil pozvání, aby se ptal ostatních dvou spoluvězňů odsouzených ke stejnému trestu, čemu přičítají svoje neštěstí. Jeden vyprávěl, jak měl jednou možnost zachránit člověka, který tonul, a neudělal to, a druhý vyznával spáchaný hřích.

Poučení, které si můžeme vzít z tohoto vyprávění, má podobný smysl: když trpíme nespravedlností, je pro nás užitečnější místo toho, abychom se rozčilovali proti zlobě druhých, rozvažovat nad naším životem, abychom našli příčinu současného utrpení. Tím budeme živě zakoušet základní pravdu každého náboženství: Bůh je spravedlivým soudcem, který odměňuje všechno dobré i trestá všechno zlé. V křesťanství není trest dílo Némesis, boha pomsty, ale zjevením prozřetelnostní lásky nebeského Otce.


Text ke stažení naleznete ZDE.

Foto: Alena Rousová.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
25.9.2020 Hovořme společně o utváření životního stylu pro dnes a zítra
22.9.2020 Hele, jsem MIMOřádný
20.9.2020 Večerní studium spirituality na teologické fakultě v Olomouci
13.9.2020 V září začne další kurz duchovního doprovázení
17.8.2020 Exercicie na lodi



Náš tip

Čím dál větší Bůh

Brian O’Leary

Irský jezuita Brian O’Leary vychází z pestré zkušenosti dlouhodobě přednášejícího na různých institutech, ale rovněž ze zkušenosti exercitátora v několika světových centrech spirituality Ignáce z Loyoly. V textu nám ukazuje, jak pomáhá ignaciánská spiritualita odhalovat…..
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl Úcta ke zdrojům planety
Modleme se, aby zdroje naší planety nebyly drancovány, ale sdíleny spravedlivě a ohleduplně.
Národní úmysl Za nezávislost veřejnoprávních médií – ať pod ochranou sv. Václava politici hájí pravdu, spravedlnost a dobro všech.
více »

Nejbližší akce

Studentský Velehrad


Velehrad si připomene tři důležitá výročí


více »

Nejbližší duchovní akce

Kněžské exercicie


Kněžské exercicie


Liturgické exercicie pro kněze


Setkání seniorů


více »

Kalendárium

Schválení Tovaryšstva Ježíšova

Památka sv. Františka Borgiáše


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil