Dokumenty

Věrnost a celoživotní služba Kristu, církvi, Tovaryšstvu Ježíšovu

Alena Rousová

Slovo na rozloučenou za Českou provincii Tovaryšstva Ježíšova pronesl P. František Hylmar SJ:

„Milý otče Jene,

ještě, prosím, dovol slovo rozloučení jménem českých jezuitů. Když jsi vstoupil do noviciátu, bylo to v srpnu 1949, panoval tam pevný řád. Osm měsíců na to jsi byl z řeholního domu vyhnán. Vnější řád byl ten tam. Temnota zastřela třetinu Evropy, ale v ní po léta tajemně svítila věrnost Tvá i mnoha dalších. Věrnost a celoživotní služba Kristu, církvi, Tovaryšstvu Ježíšovu; věrnost a služba kněze Božímu lidu.

Doba byla tvrdá, ale Tvá věrnost byla citlivá. Byla vtělená. Jako Pán Ježíš jsi viděl člověka, nejen literu, předpis nebo své pohodlí. Řekl koncil: „Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i radostí a nadějí, smutkem a úzkostí Kristových učedníků, a není nic opravdu lidského, co by nenašlo v jejich srdci odezvu.“ Jak rád bys tato slova viděl v církvi ještě více žitá!

Ty jsi je žil. A žil jsi je a kázal a psal jsi je tak, že se z toho někteří ošívali. Ale mnohem víc jiných z Tebe vnímalo Ježíšův zájem, Ježíšův zájem o ně, srdečný, neúřední.

Citlivost není snadná, bolí. Dobře jsi to znal. Hořelo Ti srdce, zářily Ti oči, byl jsi všechno, jen ne vlažný. Díky za to.

Bůh Tě postavil jakoby na okraj společnosti, církve i Tovaryšstva, a přesto jsi byl duchem ve středu dění. Poslán na hranice, jak říká jeden náš jezuitský dokument. Že jsi dokázal být blízký mnohým i na dálku, je znamení Božího Ducha.

Ve všem jsi miloval a sloužil, jak si to přál svatý Ignác. Svou radostí evangelia ses podobal papeži Františkovi a zdravě jsi jí nakazil mnohé. I za to, milý Jene, díky.

Zvláštní dík patří paní Heleně Nekulové, která Ti léta pomáhala a umožnila, žes mohl tělem i duší pracovat pro druhé. Díky všem, kdo Tě měli rádi, naslouchali Ti a dávali Ti sílu ke službě.

Loučíme se s Tebou, milý Jene, na zemi a myslíme na nebe. Užij si u Pána trochu pokoje, nech očistit, co bude potřeba, ale pak se, prosím, vrhni znovu do práce, přímluvou za nás. Ještě jednou: za Tvůj život Bohu i Tobě tisícerý dík.“

Foto: František Hylmar.
Fotografie Antonína Forbelského jsou ZDE a ZDE.

 odeslat článek     vytisknout článek