Rozhovory

Ignaciánský rok: Rozhovor s P. Arturem Sosou

Pavel Ambros

Otče, dne 20. května zahájíte ve španělské Pamploně jubilejní rok na počest zakladatele jezuitského řádu. Co se dnes lidé mohou od temperamentního Baska naučit?

Vidím v pandemii koronaviru určitou podobnost s jeho obrácením. V roce 1521 v bitvě u Pamplony roztříštila dělová koule Ignácovi nohu. Přes toto jeho vážné zranění se rytíř vzchopil a vedl od té doby nový, duchovní život. Škody a zranění způsobené současnou krizí jsou obrovské. Ale dávají lidstvu šanci hledat nové, lepší způsoby.

Je katolická církev v současné době na správné cestě, nebo musí teprve hledat správný směr?

Prožíváme nesmírně důležitou fázi na cestě, po které církev kráčí. Podle mého názoru je rozhodujícím mezníkem Druhý vatikánský koncil. Pokud se přidržíme směřovaní daného koncilem, věci se pohnou kupředu správným směrem. Pokud se nám to nepodaří, byl by to krok zpět. Není to tak lehké, jak to na první poslech zní. Naše společná cesta není žádnou procházkou parkem. Kráčíme často po nerovnoměrných a strmých stezkách, jako byste museli vylézt na horu.

Jaká je role jezuitského řádu v tomto úsilí?

I my jezuité musíme čelit výzvám současnosti. Pandemie nás vůbec nešetřila. V našich řadách je docela dost mrtvých a mnoho nakažených. Jen v Indii v dubnu zemřelo dvacet osm jezuitů. Je důležité, abychom nestáli na místě. Na všech místech vidím velkou ochotu pomáhat. Naše farnosti, školy a sociální instituce jsou otevřené. Rovněž pokračuje závazek nasadit se ve službě pro uprchlíky po celém světě, jejichž počet se v poslední době stále zvyšuje.

Co si jako rodilý Venezuelan myslíte o současné situaci v Latinské Americe? Vypadá to, že pandemie urychluje řetězovou reakci. Mohou sociální nepokoje v Kolumbii přerůst v požár?

Pandemie prohloubila nerovnost, nespravedlnost a chudobu v celé Latinské Americe. To, co zažíváme v Kolumbii, je skutečně nějaký druh exploze. Nyní jde o to najít cestu ke svobodě a míru. Současně musí církev stát při těch, kdo ve Venezuele, Ekvádoru a Brazílii nejvíce trpí. V posledních měsících jsme také viděli protesty zaměřené proti špatné sociální situaci. Jiskra už tedy přeskočila. Ve všech postižených zemích platí následující: Bez jednání a diskuzí mezi různými stranami konfliktů nemůže existovat žádné rozumné řešení.

V Evropě byly letos německy mluvící provincie sloučeny s provinciemi jiných zemí. Je nová Středoevropská provincie Tovaryšstva Ježíšova se sídlem v Mnichově krokem správným směrem?

To je pro nás jezuity enormní krok vpřed. Jezuitský řád již drahnou dobu pracuje na tom, aby se tento záměr uskutečnil. Kritici tvrdí, že je to jen kvůli klesajícímu počtu členů. Pravdou je, že svět se dramaticky změnil. Globalizace a vytváření sítí umožňují dnes zcela jinou mobilitu než dříve. Tento vývoj zohledňujeme u nové Středoevropské provincie. Umožní nám to v budoucnu lépe plnit naše poslání.

Zdroj: kath.ch.
Foto: Archiv.

 odeslat článek     vytisknout článek