Rozhovory

Svědectví brazilského jezuity o životě na Haiti

Alena Rousová

Rogerio, Vy, brazilský jezuita, jste byl od roku 2017 až donedávna novicmistrem na Haiti. Nejprve nám řekněte, co Vás přivedlo na Haiti?

Výzva jít a přispět k poslání Tovaryšstva Ježíšova na Haiti je v souladu s mou duchovní zkušeností a kořeny mého povolání, s touhou, kterou mi Pán vložil do srdce: sloužit chudým. Jestli na Haiti něco nechybí, tak jsou to chudí.

Během let Vašeho působení na Haiti zažila tato země tolik výzev, tolik strádání. Aniž bych se pokoušel o společensko-politickou analýzu, co Vám utkvělo z kontaktů s haitským lidem?

Je to paradoxní, ale nejsilnější obraz, který si z Haiti přináším, je radost haitského lidu. Uprostřed obrovského, velmi reálného a nespravedlivého utrpení (situace, která se musí změnit!) mají lidé té země neuvěřitelnou schopnost jít navzdory všemu vpřed, vždy začít znovu, smát se, vzbuzovat naději. A vytříbená citlivost na vděčnost. A jaká štědrost! Myslíme si, že jim něco přinášíme, a jsme ohromeni, když vidíme, kolik tam dostáváme. Postoj obyčejných lidí nás skutečně evangelizuje.

Byl jste novicmistrem na Haiti; co nám můžete říci o mladých lidech, které jste přijal do noviciátu? O jejich motivacích, jejich silných a slabých stránkách?

Mladí lidé, kteří chtějí vstoupit do Tovaryšstva, jsou dětmi své země. A země prochází velkou krizí. Úkolem je pomoci těmto mladým mužům, aby si uchovali vzpomínku na svůj původ a rozvinuli horlivost sloužit svým krajanům, aby překonali určité touhy, byť nevědomé, najít v zasvěceném řeholním životě příležitost k osobní výsadám.

Skutečnost, že jste byl cizincem, byla pro Vás i pro novice zvláštní výzvou? Bylo třeba brát v úvahu kulturní rozdíly?

Předpokládám. To je výzva inkulturace. Ale cesta setkání je vždy cestou dialogu. Jezuita, který pochází odjinud, samozřejmě musí umět respektovat místní kulturu, ale cizinec přináší i nový pohled, který může pomoci rozšířit pohled na samotnou realitu země.

Mnozí jistě slyšeli o neštěstí, které se Vám stalo na samém konci Vašeho pobytu na Haiti. Stal jste se obětí únosu – práce jednoho z gangů, které v současné době působí v zemi. Jak jste prožíval dny únosu?

Nikdo se nechce stát obětí násilí. Ale když se to stane, můžete těžit spoustu výhod. Tuto epizodu jsem dostal jako duchovní dar, protože mi pomohla růst ve víře, naději a lásce. Nikdy jsem se necítil tak doprovázen, nejprve samotným Pánem a také svými jezuitskými spolubratry, svou rodinou a přáteli. Věděl jsem, že jsou tam lidé, kteří se za mě modlí, a to mi dodalo velkou vnitřní sílu. Čtyři dny a noci, které jsem strávil v rukou zločineckého gangu, mi zároveň daly příležitost cítit se těsněji sjednocen se všemi oběťmi násilí pustošícího zemi. Pán mi dal milost být v konkrétní solidaritě a bratrství s lidmi, kteří každý den čelí stejnému riziku.

Poté, co jste viděl vyrůstat mladé haitské jezuity, jak vidíte budoucnost Tovaryšstva Ježíšova na Haiti? A co přejete svým haitským spolubratrům a jejich zemi?

Haiti zažívá bezprecedentní krizi. Situace byla vždy složitá, ale v posledních letech se nesmírně zhoršila. Od nikoho, od žádné sociální skupiny, nelze očekávat, že bude mít řešení nebo že bude přesně vědět, co dělat. Nemůžete to očekávat od církve ani od Tovaryšstva Ježíšova. Mám dojem, že Tovaryšstvo a církev stále hledají své místo v tomto alarmujícím kontextu. Potřebujeme solidní duchovní zkušenost, která nám umožní rozpoznat naše poslání. A musíme sladit obezřetnost a odvahu. Samozřejmě se nebudeme naivně vystavovat rizikům, ale pokud zůstaneme zajatci strachu, nezmůžeme nic. Abychom mohli žít svou solidaritu, musíme najít způsoby, jak být denně blíže trpícím lidem. To implikuje zřeknutí se situací privilegií nebo náznaků triumfální církve. Musíme mít odvahu vybrat si jednoduché prostředky, putovat s obyčejnými lidmi. Nakonec jde o to hluboce milovat haitský lid a díky této motivaci odvozené z křesťanské lásky učinit naši existenci službou, aby Haiťané měli Život. Tovaryšstvo může také nabídnout spolupráci v oblasti reflexe, pomáhá pochopit dynamiku, která se rozvíjí v haitské společnosti a církvi.

Zdroj/Foto: Jesuits.global.

 odeslat článek     vytisknout článek