Články / Články Dnes je 27. 5. 2022  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Články

         A     A     A

Odvážit se vstoupit do Apokalypsy (1)

Pátek, 29.4.2022
Otec Pavel Ambros SJ přibližuje počátek knihy Zjevení svatého Jana

Pavel Ambros

Mnoho dobrých lidí přiznává, že je kniha Zjevení zneklidňuje. Její obsah jim připadá zvláštní a cizí. Vyprávění je obtížné sledovat. Symbolika zvířat, která vycházejí z moře, čísel napsaných na pravé ruce a znamení na čele nás mate. Je zde příliš mnoho ran a příliš mnoho násilí. Zdá se, že se dozvídáme příliš mnoho o andělech a příliš málo o lidech, jako jsme my. A také víme, že jde o text, který je neustále zneužíván lidmi, kteří v něm hledají informace o událostech v naší době a spekulují o datu konce světa.

Přesto je to biblická kniha, a když se v naší liturgii čte jako slovo Boží, odpovídáme: Bohu díky. Je to poslední z biblických knih, poslední kapitola celé Bible. Jak bychom se cítili, kdybychom některou knihu nepřečetli až do konce? Celá kniha začíná slovy: „Zjevení Ježíše Krista.“ A končí slovy: „Milost Pána Ježíše buď se všemi!“ Začíná a končí Kristovým jménem. Je to jeho zjevení (Zj 1,1). Končí Amen, oslavujícím milost Pána Ježíše (Zj 22,21). Slibuje požehnání těm, kdo ji čtou, i těm, kdo ji poslouchají a „zachovávají, co je v tomto zjevení napsáno“ (Zj 1,3). Zajímavé je, že všechny hlavní křesťanské tradice ji uznávají jako součást Písma svatého. U jiných knih se vedly diskuze, některé do kánonu přijaty nebyly.

Církev se k této knize staví, zdá se, obezřetně. Během liturgie o nedělích se čte jen sedmkrát: o svátku Krista Krále v roce B nedělního cyklu a o velikonočních nedělích v roce C. Jak se na ně dívat? Jako na bránu či vstup do celé knihy. Jaký záměr sledovali tvůrci lekcionáře? Povzbudit nás k hlubšímu proniknutí do velikonočního tajemství, víry a radosti.

Minulou neděli, v neděli Božího milosrdenství, jsme četli z první kapitoly (Zj 1,9-13.17–19). Dnes se vedou diskuze nad tím, jestli evangelista Jan je i autorem této knihy. Pravdou je, že podobně jako existuje vztah mezi Lukášovým evangeliem a Skutky apoštolskými, existuje souvislost mezi Janovým evangeliem a Apokalypsou. Podobně je chápán čas nové epochy: v evangeliu nastává hodina, „kdy opravdoví Boží ctitelé budou Otce uctívat v duchu a v pravdě“ (Jan 4,23). Apokalypsa hovoří o tom, že se mu dostalo zjevení v „den Páně“ (Zj 1,10). Ježíš v obou knihách hovoří o tom, že je živý: Martě u hrobu říká, že je „vzkříšení a život“ (Jan 11,25) a jako dobrý pastýř přišel, „aby měly život a aby ho měly v hojnosti“. V Apokalypse o sobě říká nejen to, že je „První i Poslední“ (Zj 1,17; ὁ πρῶτος καὶ ὁ ἔσχατος), ale je „živý“ (Zj 4,10; ὁ ζῶν) Tento Jan nazývá sám sebe naším bratrem: „Jan, váš bratr“ (Zj 1,9). Je plný duchovního poznání: čte v knize života (Zj 3,5; a jinde) a čerpá ze stromu života (Zj 2,7, další). Svůj život chápe jako součást života církve v nesnázích kvůli „hlásání Božího slova a pro svědectví o Ježíšovi“ (Zj 1,9) Můžeme si ho představit, jak z Patmosu hledí přes moře k sedmi asijským církvím, které byly adresáty jeho knihy. Toužil by je znovu spatřit; jediné, co může udělat, je poslat jim dopisy, které nyní čteme. Cítí to, co apoštol Pavel ve vězení: „Bůh je mi svědkem, jak po vás po všech toužím láskou Krista Ježíše.“ (Flp 1,8).

Pokud jde o sedm církví v Asii, v následujících dvou kapitolách knihy si přečteme katalogy jejich nedostatků a kvalit. Všimneme si, že Kristus je uprostřed těchto církví. On je Emanuel, Bůh s námi (Mt 1,23). Nasloucháme tomu, co nám chce říci. Mluví s námi vzkříšený Kristus: „Byl jsem mrtev, a hle - jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí“ (Zj 1,18). Proto se čte rovněž tehdy, když pohřbíváme naše zemřelé. Můžeme si říci: jaký list by napsal asi nám, církvi v českých zemích, na Moravě a ve Slezsku, která v synodálním procesu mimo jiné pojmenovává své nedostatky a vlastnosti?

Pro život církve je důležitá účast na nebeské liturgii. To je obsahem čtení z Apokalypsy o dnešní třetí neděli velikonoční (Zj 5,11–14). Jednou z podmínek nutných k tomu, aby prorok byl za takového uznán, byl důkaz, že byl přítomen nebeské liturgii. Izajáš zanechal živé svědectví o své přítomnosti na takové liturgii. Dodnes při bohoslužbě opakujeme „svatý, svatý, svatý“, které tam slyšel (Iz 6,3-13). Ve Zjevení 4-5 máme od Jana propracovaný popis liturgie, které byl v nebi svědkem, s pečlivým popisem těch, kdo se jí účastní. Naše čtení nám přináší pouze závěrečné verše této bohoslužby. Vše vychází z Kristova příchodu po jeho smrti a vzkříšení. Ohniskem tohoto tajemství, stejně jako v Janově evangeliu, je Beránek (Jan 1,29). Zpívají mu v nebesích neobyčejně vznešený chvalozpěv, v němž je sedmi slovy vyjádřeno, čím mu skutečně vzdáváme náležitou úctu. Sedm je číslo úplnosti. Vzdává se mu nebeská chvála rovnající se oné chvále zacílené k Bohu Otci. Na stejné úrovni je naše pozemská chvála Kristu, vyvýšenému, jak o ní hovoří apoštol Pavel. Kdy jsme účastni nebeské liturgie? Tehdy, když máme „v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš“ (Flp 2,5–11). Kdo je podobný Beránkovi, zaslouží si podle Jana, aby přijal stejnou „moc, bohatství, moudrost a sílu, čest, slávu i chválu“ (Zj 5,12).

Tato scéna nám připomíná, že kniha Zjevení je liturgickou knihou. Patří ke dni Páně. Svým řádem, barvami a hudbou nabízí vzor pro naše pozemské liturgie. I ty by měly vzdávat chválu a čest Bohu a Beránkovi za plné účasti všech přítomných.


Foto: Alena Rousová.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
27.5.2022 Právo na strom života
20.5.2022 Nyní je Pánova přítomnost všude
18.5.2022 Přednáška P. Keitha Pecklerse SJ „Liturgie a město“
13.5.2022 Bůh přebývá v lidství
6.5.2022 Nesčetné množství svatých



Ignaciánský rok
20.5.2021-31.7.2022








Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže Za víru mladých
Modleme se za mladé lidi, povolané k plnosti života, aby v Marii nacházeli vzor naslouchání, hloubky rozlišování, odvahy víry a odhodlání ke službě.
Národní úmysl Za dobrovolníky ve farnostech
Modleme se za všechny, kteří přispívají k životu farností, aby je Bůh posiloval a dával jim radost ze služby.
více »

Nejbližší akce

Třetí česko-slovenská víkendovka pro zájemce o jezuitský řád


Přednáška P. Keitha Pecklerse SJ „Liturgie a město“


Vzpomínkové setkání na P. Jana Rybáře SJ


Kněžské svěcení Jiřího Hebrona SJ a Václava Novotného SJ


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro seniory


Duchovní cvičení pro řeholní sestry


Duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce


Duchovní cvičení pro všechny


více »

Kalendárium

Návrat jezuitů do Prahy


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil