V médiích

Podnětná studie o českém jezuitovi Karlu Říhovi

Pavel Ambros

Je známo, že český jezuita (1923–2016) navázal na myšlení Maurice Blondela. Chtěl rozšířit a prohloubit základy transcendentální filozofie. Vnímal možnosti nové metafyziky, která by se ustavila teprve v triadickém způsobu myšlení – poznání, chtění, bytí. Původně se domníval, že základní filozofickou teorií je teorie morálního obrácení. Podle autorů Říha chápal událost mravní konverze jako mystický obrat, proměnu, v níž nacházíme sami sebe tím, že se realizujeme v oddanosti druhým. V této proměně dosahuje svého cíle snaha o metafyziku, která je založena na mezilidských vztazích. Metafyzika odstraňuje sama sebe a začleňuje se do teologie. Teologie nakonec dochází k závěru, že pravda není v naší moci, ale chce se nás zmocnit. Podle něj často ani nevíme, kam nás vede a co po nás bude chtít. Ale přece jen můžeme budoucnosti důvěřovat.

Autoři říkají: „V jeho díle (…) můžeme nepochybně spatřovat mystické aspekty a prvky. Mystická zkušenost je integrována do jeho díla, které z této zkušenosti vychází. V homilii při pohřební mši za otce Říhu jsme mohli slyšet, že se mu podařilo uchopit a prožít svou první mystickou zkušenost z mládí stejně jako další mystické zážitky, například setkání s živým Bohem. Pro něj to byl Bůh křesťanské víry, tradice jeho rodičů, sousedů a církve vůbec. Důležitou inspirací pro něj byla Blondelova filozofie jednání, která podle Říhy vychází ze základní intuice, že svobodné rozhodnutí otevírá prostor pro novou zkušenost, nebo – jinak řečeno – podle níž se jednání a kontemplace vzájemně podmiňují. To odpovídá chápání pravdy – na rozdíl od abstraktní harmonie rozumu a věci Blondel staví konkrétní harmonii mysli a života.“

Připomeňme, že otec Karel Říha zemřel v pondělí 13. června 2016 v kroměřížské nemocnici Milosrdných sester svatého Vincence de Paul ve věku devadesáti tří let. Pochován je na Svatém Hostýně.

Foto: Alena Rousová.

 odeslat článek     vytisknout článek