Články / Názory Dnes je 25. 5. 2018  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Názory

         A     A     A

Nouzová radost

Úterý, 9.10.2012
Vzpomínka Jana Rybáře

Jan Rybář

Jako je ctnost z nouze, tak je i radost z nouze. Kdysi jsem položil otázku stařičké paní von Truchses na zámku v Bundorfu, zda dnes máme vůbec možnost z něčeho se radovat? Ona hned vstala a zavedla mne do síně předků. Ukázala rukou na obrazy, že tohle je její radost. Tolik zajímavých lidí, ke kterým i ona patří. Pochopil jsem.


Nejsem šlechtic, nemám žádné vynikající předky, jen lidi bezvýznamné. Ale už na tom zámku jsem si uvědomil, že téměř sedm desítek let patřím do Tovaryšstva Ježíšova, do jezuitského řádu. Ve svých 14 letech, roku 1945, jsem přišel do kláštera a po 4 letech na tamním gymnáziu jsem byl přijat jako novic natrvalo pod jejich střechu, rádoby navždy. Jenže přišla pohroma, „stepní záplava“ jak říkal Václav Renč; likvidace všeho křesťanského. Jsem vděčný za těch 9 let v komunitě, třebas to bylo 3 roky pod střechou institucí KSČ.

To zlé se zapomene. Zůstanou stovky postav v mé paměti, stovky zajímavých lidí, ke kterým i já patřím! Mnozí nám byli příkladem, zvláště pak ve velmi těžkých situacích totalitní doby. Nejen kněží, profesoři, představení, ale i bratři laici. To byli lidé, kteří po snídani odložili řeholní šat a oblékli montérky. Nastoupili do kuchyně, na bránu, do pekárny, do zahrady, do hospodářství, do dílen. Za 5 let mého pobytu na Velehradě jsem jich poznal asi 20. Další jsem pak poznal v internaci (1950-1951). Bratři pracovití, pokorní, zbožní. Už nikdy nebudou. Být ničím, nikým, z lásky ke Kristu? Kdo by dnes…

Nastal podzim. Brzy tma, smutno. Máme možnost z něčeho se radovat v dnešním světě? A tak se v duchu vracím – jako baronka von Truchses – k obrazárně, kterou nosím v sobě: k postavám dávných spolubratří. Já k nim patřím! Milí čtenáři, i vy jistě máte nějakou svou galerii. Je to paradoxní, ale žel – je to tak: mít radost ze zemřelých, když jiná radost v dnešním světě jaksi není. Modlívám se denně: „prosím Matku Boží Pannu Marii, všechny anděly a svaté, i vás, bratři a sestry, abyste se za mne u Boha nestyděli“.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
4.5.2018 O těch, kdo pro Krista položili život
19.4.2018 Mše svatá pro pétépáky v kostele svatého Ignáce
15.8.2013 Ty si tatínka držíš
21.12.2012 Pravda Páně vítězí!
25.10.2012 Zvedám své oči k horám…


Diskuse



UPOZORNĚNÍ
Vkládat příspěvky mohou pouze registrovaní čtenáři. Zaregistrujte se zde. Přečtěte si pravidla registrace.


Novinka z Refugia

Mariánská úcta v tradici křesťanského Východu

Tomáš Špidlík

Text nás seznamuje s Marií, která v dějinách upoutala tolik lidských srdcí! To je důležité faktum nejen pro teology. Je potřebné se k ní nejen obracet, ale také studovat: jak žila ona i ti, kdo na ni mysleli. Špidlíkovo sdělení nás podněcuje ke zdravé mariánské úctě.
objednat »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Za poslání laiků
Aby laici mohli své jedinečné poslání naplňovat skrze tvořivou odpověď vůči výzvám, kterým svět dnes čelí.
Národní úmysl: Za milost zakusit láskyplný pohled, kterým nás Bůh trvale provází a proměňuje (srv. Žl 139/138).
více »

Nejbližší akce

Noc kostelů


Středoevropský Magis 2018


Duchovní cvičení s Živými kameny


Magis Panama 2019


více »

Nejbližší duchovní akce

Rozlišování a volba: ignaciánské mini-exercicie (Kurz 243)


Duchovní obnova pro všechny


Duchovní cvičení pro řeholní sestry


Ignaciánské exercicie


více »

Kalendárium

Návrat jezuitů do Prahy


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil