Články / Názory Dnes je 4. 6. 2020  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Názory

         A     A     A

Zvedám své oči k horám…

Čtvrtek, 25.10.2012
Vzpomínka na Antonína Mandla

Jan Rybář

Centrum Krkonoš, „Veselý výlet“, vlastní bohatý archiv osobností, kterým hory učarovaly. Nejznámější je dnes Václav Havel, kdysi bytem na Hrádečku u Trutnova. Já bych sem rád přiřadil člověka stejně bezelstného a poctivého, Antonína Mandla. Neměl čas stát se známým…


Mandl, zvaný Aťa, filozof, teolog, kněz, milovník hor, ale i kaváren. Miloval život, který k němu „nebyl nakloněn“ tak, jako k jeho příbuzné Adině, známé herečce. Aťa pocházel ze známé pražské rodiny. Maturoval na klasickém gymnáziu s vyznamenáním a pak se vydal na kněžskou dráhu. Studoval v Římě, kde získal i doktorát. Přišla válka, Aťa coby vlastenec odjel do Anglie a stal se důstojníkem československé zahraniční armády.

Po válce se vrátil do Prahy a hned se zapojil do práce na českých duchovních vinicích. Jenže to už se valem blížila „stepní záplava“ (Václav Renč) a za rok po vítězném únoru šel Aťa mezi prvními do vězení. Komunistické moci se nelíbila jeho úzká spolupráce s arcibiskupem Beranem, Mandl byl označen za agenta Vatikánu a zrádce národa a hrozilo mu doživotí. Z dvacetipěti let odseděl patnáct. Ve Valdicích prodělal nelidské výslechy a tříletou samotku, kde takřka zešílel. Až v Leopoldově ho dali spoluvězni do pořádku.

Ve vězení měl dobrý vliv na mladé delikventy. Bachaře udivoval vtipností a úsměvem. Staré a nemocné vězně rád zastupoval při obtížných pracích. Když se konečně vrátil roku 1964 ke své stařičké matce, byl už nemocen leukémií. Přesto si splnil dávná přání a často zajížděl do Krkonoš na Muchovu chalupu. Tam se scházelo mnoho „reakcionářů“ padesátých let i disidentů doby normalizační. Místní policista Škárnicl jakoby nic neviděl. Zatímco my jsme se bavili celý dlouhý večer, spěchal Aťa temnou nocí na východ slunce na Sněžku. Rád říkával, že Kristus vyjde k poslednímu soudu od Valšovek. Bohužel ho zdolala nemoc 15. března 1972.

Ještě po smrti obveselil své přátele. Přál si být pohřben v riflích, bílém saku a žluté kravatě. Ve svém posledním dopise ze začátku března se těšil na jaro ve Velké Úpě. Tam na něho zbylí přátelé vzpomínají dodnes.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
16.3.2020 P. František Lízna SJ obdržel významné maďarské ocenění
20.9.2019 Jaké to dětství!
6.9.2019 Na Hostýně proběhne muklovská pouť
16.8.2018 In memoriam…
4.5.2018 O těch, kdo pro Krista položili život



Náš tip

Na počátku nebyl koronavir, ale Bůh

Michal Altrichter

Text komentuje události duchovního života v kontextu koronaviru. Podstatná je Pánova vznešená přítomnost a hluboká zúčastněnost. Autor je přesvědčen, že žijeme v bezprostředním očekávání slavného Pánova příchodu a je nezbytné se na tuto událost připravovat…...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl Cesta srdce
Modleme se, aby ti, kdo trpí, skrze pronikavý dotek Ježíšova Srdce nalezli životní východisko.
Národní úmysl Za dar moudrosti pro studenty – ať pod ochranou bl. Hroznaty mladí nacházejí pravý smysl života a nechají se vést Duchem Svatým.
více »

Nejbližší akce

Jáhenské svěcení Petra Hrušky SJ


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro řeholní sestry


Duchovní cvičení Anamnéza - mimořádný termín


Ignaciánská duchovní cvičení


Duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce


více »

Kalendárium

Úmrtí Floriana J. Bahra

Památka sv. Josefa de Anchieta


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil