Články / Články Dnes je 24. 10. 2017  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Články

         A     A     A

Nativity má za sebou další úspěšný rok

Pondělí, 20.5.2013
Ředitelka děčínské školy do nepohody Jindřiška Vopatová bilancuje

Jan Regner

Děčínská škola Nativity má za sebou další školní rok a to je vždy příhodný čas k malému ohlédnutí a bilancování. Jak se daří plnit vizi inkluzivní školy, která vychází vstříc všem dětem v jejich odlišných potřebách a slabostem a snaží se naplno rozvíjet jejich osobní potenciál?


"Nedokážu říci, jestli je jeden školní rok lepší, nebo horší, než roky předchozí," uvádí ředitelka školy Jindřiška Vopatová v rozhovoru pro server Jesuit.cz. Každý školní rok je podle jejích slov plný drobných i větších úspěchů, ale také překážek a náročných situací. Žákům z Nativity se daří na soutěžích, srovnávacích testech i olympiádách, ředitelku ovšem nejvíc těší, že děti rostou ve skutečné osobnosti, přestávají být dětsky sebestředné a dokáží vnímat svět kolem sebe a svoje místo v něm.

"Nikdy to nejde hladkou přímou cestou, vždycky je mnoho překážek a konfliktů, skrze které ale děti nejvíc rostou. Snažíme se je chápat, dát jim potřebnou oporu, ale také mantinely, ukázat správný směr a způsob jednání," vysvětluje usměvavá ředitelka.

Nativity vychovává osobnosti

Letos končí už druhá třída dětí. Ředitelce dělají radost, protože jsou ve většině přátelští, osobití, kreativní a "féroví". Jednou ze žákyň deváté třídy je i Anna Chmelařová. "K této škole jsem si za ty necelé čtyři roky vybudovala vztah. Bude mi chybět. Budou mi chybět mí spoluškoláci," pronáší smutně. Oceňuje, že se na tak malé škole všichni znají. Ráda vzpomíná i na výlety a zájezdy do zahraničí. Chybět ji prý budou i přátelští učitelé, kteří děti nejen učí, ale také jim naslouchají a pomáhají. "Nativity není jenom škola, je to jistým způsobem druhý domov. Zajímaví a vzdělaní lidé, nevšední zážitky, nádherný konec mého dětství," popisuje Anička.

Je příkladem dospívající osobnosti, která se na škole naučila samostatně přemýšlet, vnímat, respektovat ostatní a převzít odpovědnost za sebe samu. Zažila tam i věci, o kterých neměla prý předtím ani tušení. Občas se s něčím musela porvat, ale i díky tomu se mohla rozvíjet a státe se sama sebou. "Nativity mě vychovala. Jsou to nezapomenutelné čtyři roky. Nemám strach odejít, protože vím, že mě Nativity kdykoliv přivítá zpět s otevřenou náručí. A jsem ráda, že jsem mohla kus svého života strávit na tak jedinečné škole," dodává Anička.

Děti, které opustily školu vloni, si většinou vedou velmi dobře. Často se vracejí a rády vzpomínají na chvíle, které ve škole zažily. Ředitelka Vopatová se mnohokrát setkala s otázkou rodičů, zda může malý kolektiv a přátelské prostředí jejich děti dobře připravit na drsný svět. Vyjadřují prý obavu, zda by jim lépe neprospělo prostředí, kde by musely použít lokty a naučit se prát.

Člověk v období dospívání naopak potřebuje především bezpečné prostředí a dobré vzory, zdůrazňuje ředitelka. Teprve pak se z něj může vyvinout osobnost, která je schopná čelit překážkám. "Vypadá to, že žáci, kteří opustili naši školu vloni, nemají problémy ve větších kolektivech. Nejsou to potlačené osobnosti, mají vlastní názor a dokazují, že obavy z jakéhosi skleníkového prostředí jsou zbytečné."

Na exkurzi za velkou louží

Ředitelka se spolu s prezidentem školy Františkem Hylmarem během roku vydala na návštěvu několika amerických škol typu Nativity ve Spojených státech a mohla se seznámit s tím, jak vznikly a jak se vyvíjejí. Obvykle začínaly jako velmi malé instituce. Například na předměstí Manhattanu vzniklo vzdělávací zařízení pro děti chudých přistěhovalců. Podle slov Jacka Podsiadla SJ na této škole působili jezuité, kteří uměli najít v dětech to nejlepší a měli s jejich výchovou obrovskou trpělivost.

Posláním první školy tohoto typu tedy byla především podpora imigrantů a jejich dětí bez ohledu na kvalitu rodinného zázemí. Postupem let se ale školy posunuly ve výběru žáků k naprosto bezproblémovým dětem z chudých rodin a mohou dnes působit poněkud sterilně, domnívá se Jindřiška Vopatová.

Ředitelka děčínské Nativity považuje práci s bezproblémovými žáky za snazší a příjemnější, ale bez těch problémových jakoby ve škole něco chybělo. Je přesvědčená, že by jich sice v jedné třídě nemělo být příliš mnoho, ale ve zvládnutelném počtu bývají podle jejích slov přínosem a jejich zranění se stávají katalyzátorem k řešení skrytých problémů. Ty pak vyplavou na povrch a vzniká tak prostor pro jejich uzdravení. V Nativity mají tyto děti, narozdíl od těch, které se vzdělávají na státních školách, šanci uspět.

Příležitost k osobnímu růstu

Letos se už podruhé konal školní zájezd skupiny děčínských dětí do Dánska. Tato myšlenka se původně zrodila v hlavě Vladimíra Jindry, který měl úzké vztahy s ředitelem jedné dánské školy. "Letos jsme se setkali s žáky jezuitského gymnázia v Kodani a tři dny jsme pobývali v soukromé škole Brovandeskole ve Skagenu," popisuje ředitelka průběh letošní zahraniční cesty, které se zúčastnil i prezident školy František Hylmar.

Zájezd je odměnou pro děti z osmého a devátého ročníku a je poměrně náročný, především na samostatnost mladých účastníků. Každý žák si totiž s sebou vezme takové vybavení, jaké sám uzná za vhodné. Také jídlo si musí připravit sám ze svých zásob. Akce je proto zkouškou spolehlivosti, vzájemné důvěry a osobní zodpovědnosti.

"Z počátku jsme měli obavu, jestli jsou čtrnáctileté děti takového výkonu schopné, protože se nikdy o sebe v takové míře nestaraly. Po dvou zájezdech do Dánska jsem ale tuto obavu ztratila. Důvěra ve zdravé míře většinou působí na děti zázračně," dělí se o své zkušenosti ředitelka. Nastávaly výjimečné okamžiky, které celou skupinu stmelily a vytvořily dětem dobrou příležitost k osobnímu růstu.

Počet zájemců o školu Nativity rok od roku stoupá. Rodiče většinou oceňují přátelské prostředí, malý třídní kolektiv, dobré vztahy a velkou péči učitelů. Chtějí školu, kde by se s jejich potomkem zacházelo s úctou, jako k člověku, který má svoji hodnotu.


Více o Nativity na stránkách školy.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
11.4.2017 V děčínském zámku vystoupily pěvecké sbory jezuitských škol
17.1.2016 Spolupracovníci a přátelé školy Nativity spolu povečeřeli
22.12.2013 Ve škole Nativity se konaly netradiční adventní trhy
10.8.2013 Na italských jezuitských školách přibývá dětí
29.1.2013 Z dětí se stávají vyrovnanější osobnosti


Diskuse



UPOZORNĚNÍ
Vkládat příspěvky mohou pouze registrovaní čtenáři. Zaregistrujte se zde. Přečtěte si pravidla registrace.


Náš tip

Duchovní cvičení

Ignác z Loyoly

Španělsko-české bilingvní vydání představuje revidovaný český překlad Duchovních cvičení, doplněný o tzv. Autograf, nejstarší rukopis exerciční knížky, nacházející se v kritickém vydání Monumenta historica Societatis Iesu. Kniha není asketickou příručkou ani bezprostředním návodem k rozjímání, ale výsledkem duchovních zápisků, které si sv. Ignác (1491–1556) zaznamenával...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl: Práva dělníků a nezaměstnaných
Za svět práce, aby všem byla zajištěna úcta a ochrana práv a nezaměstnaným aby se dala možnost přispět k budování společného dobra.
Národní úmysl: Za křesťany, aby na přímluvu Panny Marie opět věřili v převratnou sílu něhy a lásky a nepochybovali o tom, že pokora a mírnost jsou ctnostmi silných (EG č. 288).
více »

Nejbližší akce

Rekolekce s P. Józefem Augustynem


více »

Nejbližší duchovní akce

Kněžské exercicie


Ignaciánské exercicie


Ignaciánské exercicie (Kurz 215)


Duchovní obnova o mši svaté


více »

Kalendárium

Památka bl. Dominika Collinse

Památka sv. Alfonse Rodrígueze


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil