Články / Názory Dnes je 18. 2. 2019  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Názory

         A     A     A

Ty si tatínka držíš

Čtvrtek, 15.8.2013
Úvaha nad významem rodiny

Jan Rybář

Výtah jede pomalu dolů. Ještě nastupují rodiče s pětiletým synkem. „Ty si tatínka držíš, aby ti neutek,“ říká starší paní. Chlapcovy krásné oči se zvednou k paní: „Tatínek s námi nebydlí a já nevím proč.“ V kabině trapné ticho, otec odjíždí.


V době mého dětství jen jeden spolužák žil po rozvodu rodičů pouze s maminkou. Ale i on měl stejné starosti jako my ostatní. Starosti, řekl bych, o věci veřejné. Umřel T. G. Masaryk, zavládl strach z Hitlera, ztratili jsme Sudety. Maminka vybírala z prádelníku přebytečné povlaky a záclony a my děti jsme je nosily utečencům ze Sudet. Tatínek ve Zbrojovce místo na vzduchovkách a psacích strojích pracoval na kulometech – pak je shrábnul Wehrmacht. V ředitelně se objevil obraz vůdce nové Evropy. Ve třídě nám před očima zatklo gestapo pana učitele, dnes je po něm pojmenována v Brně jedna ulice.

Z dětí se stali malí hrdinové. Ve školních brašnách jsme pašovali mouku, nakupovali jsme v obchodě Židovkám, rodiče tím velmi riskovali. Židé tehdy nesměli ven, až večer a jen do jistého obchodu, nosili žlutou hvězdu, nesměli chodit po chodníku, ani do kina, do hospody, na nádraží, atd. Jejich děti nesměly chodit do školy. Viděli jsme pak, jak je odvážejí v dobytčích vagonech. Bylo nám líto zatčených i popravených tatínků. Ne rodinné, ale veřejné věci nás trápily. Věděli jsme, že jsme na té správné straně. Měli jsme doma pevné zázemí v rodině i „venku“. Byly jasné hranice mezi dobrem a zlem.

A dnešní dítě? Má někde pevný bod, základnu, nutnou k dobrému startu do života? Dvacetiletá studentka Klára neví dodnes, na čí straně by měla stát. Matka jí vyčítá, že ji neměla mít a zapíjí to. Otec žije s přítelkyní, má s ní malé děti a o Kláru nemá zájem. Věci veřejné? Na ty už Klára nemá čas ani sílu.

„Tatínek s námi nebydlí a já nevím proč.“ Já dobře vím proč. Bohužel.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
16.8.2018 In memoriam…
4.5.2018 O těch, kdo pro Krista položili život
19.4.2018 Mše svatá pro pétépáky v kostele svatého Ignáce
21.12.2012 Pravda Páně vítězí!
25.10.2012 Zvedám své oči k horám…



Novinka z Refugia

Od zpovědi ke svátosti smíření

Kajícnost – cesta k Božímu milosrdenství a usmíření v době papeže Františka

Pavel Ambros

Křest nám dává nový život, nebere však svobodu. Svoboda člověka je křehká i pro křesťana. Stále v něm bojuje starý člověk. Nepřítel chce v člověku zabít Boží život. Postupuje u každého svými zbraněmi. Kristus dal církvi nejen křesta, který obmývá a očišťuje člověka, ale také slzy lítosti, které ve svátosti pokání dostávají sílu křestní vody. Čtenáři se v knize dostává spolu s poučením i povzbuzení, jak se na zpověď nejlépe připravit, co všechno obsahuje, jaký má smysl lidská námaha boje se zlem a jak se vyvarovat možných omylů. Je určena zpovědníkům i kajícníkům…
více »







Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl: Obchod s lidmi
Za velkodušné přijetí obětí nezákonného obchodování s lidmi, nucené prostituce a násilí.
Národní úmysl: Ať je naše víra pro hledající pravdivým svědectvím živého vztahu s Bohem.
více »

Nejbližší duchovní akce

Ignaciánské exercicie


Seminář pro ženy


Duchovní cvičení (nejen) pro členy Matice svatoantonínské


Duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce


více »

JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil