Poutní areál Svatý Hostýn prohlášen kulturní památkou

2.2.2018 

Praha. Ministerstvo kultury vydalo 31. ledna zprávu, že vláda schválila prohlášení devatenácti nemovitostí za národní kulturní památky. Mezi ně patří i poutní areál Svatý Hostýn s křížovou cestou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který spravuje jezuitská komunita. Seznam rozšířily i poutní areál s kostelem Panny Marie Bolestné v Bohosudově a poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné a jezuitskou rezidencí na Chlumku u Luže, kde působilo Tovaryšstvo Ježíšovo od sedmnáctého století.


V současné době je v České republice přes tři sta národních kulturních památek. V převážně se jedná o nemovitosti, jako jsou šlechtická sídla a církevní stavby, ale také objekty lidové architektury i unikátní technické památky. Ministerstvo usiluje o zařazení nejvýznamnějších představitelů všech typů, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru našeho kulturního dědictví. Důležitým kriteriem výběru je i obecné povědomí o významu památky ve vztahu k evropským dějinám nebo osobnostem světového významu. V letošním roce byla vyzdvižena významná poutní místa, která představují architektonické dominanty různých typů staveb v krajině včetně dochovaného duchovního významu.

Svatý Hostýn je nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě. Věřící z nedaleké Bystřice se pro Českou televizi vyjádřila: „Tisíce a tisíce poutníků tady přicházejí, a určitě ne nadarmo. Ví, že tady je ta síla.“ Základní kámen baziliky Nanebevzetí Panny Marie byl posvěcen roku 1721. Návrh stavby vytvořil podle plánů Ignáce Cyraniho stavitel Tomáš Šturm. Byla dokončena v roce 1748. Za oltářem se nachází reliéf hostýnské madony a pod ním je zobrazena porážka Tatarů. Matce Boží je totiž připisována záchrana sužovaného lidu před nájezdy Tatarů, když bleskem zapálila jejich ležení. Socha je v chrámu od roku 1845. Vytvořil ji brněnský sochař Benedikt Edele.

Autorem křížové cesty v poutním areálu je známý slovenský architekt Dušan Jurkovič, který při tvorbě zastavení vycházel z valašské tradice. Keramické obrazy zhotovili Joža Úprka a Jano Koehler. Křížová cesta byla postavena v letech 1903 až 1933. První jezuité přišli na poutní místo roku 1887.

Barokní bazilika Panny Marie Sedmibolestné v centru Bohosudova je dílem italských architektů Giulia a Octavia Broggiových z let 1701 až 1706. Nedílnou součástí poutního kostela je i komplex bývalého jezuitského kláštera s biskupským gymnáziem založeným v roce 1679. Výzdoba chrámu prozrazuje působení jezuitů. Vně jsou umístěny mimo jiné sochy svatého Ignáce a Františka Xaverského. Barokní postranní oltáře svatých Jana Nepomuckého, Barbory, Anny a Josefa jsou vyzdobeny obrazy jezuitského bratra Ignáce Raaba.

Počátkem pozdějšího poutního kostela na Chlumku u Luže byla kaple vystavěná pro obraz Panny Marie Pomocné ve druhé polovině 17. století. Kromě faráře v Luži se o nové poutní místo starali také jezuité z královéhradecké koleje, kteří si postavili jihovýchodně od kaple svoji rezidenci. S ohledem na vysokou návštěvnost se začalo s budováním rozlehlého poutního chrámu podle návrhu italského stavitele Bernarda Minelliho.


Zdroj: Ministerstvo kultury, Česká televize.
Foto: TV Noe.

Alena Rousová

Copyright © 2003-2018 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.