Slavnost svatého Ignáce z Loyoly

1.8.2019 

Praha. Titulární slavnost kostela a současně zakladatele Tovaryšstva Ježíšova 31. července oslavili přítomní při večerní bohoslužbě v pražském kostele svatého Ignáce z Loyoly. Při mši svaté zazněla Mše D-dur od Antonína Dvořáka s varhanním doprovodem Vladimíra Roubala, chrámový sbor řídila Ludmila Porazilová. Liturgicky bylo oslaveno předání funkce českého provinciála P. Petru Přádkovi, který také připomněl šedesáté výročí kněžství P. Ludvíka Armbrustera z pražské komunity. Dalším významným bodem byly slavné sliby P. Petra Havlíčka.


Ke mši svaté se sešlo velké množství věřících, přijeli jezuité z různých českých komunit, rovněž slovenský provinciál P. Rudolf Uher se spolubratrem.

Promluvy se ujal dosavadní provinciál P. Josef Stuchlý. Poukazoval na přínos svatého Ignáce a jím založeného řádu. Jezuitům se připisuje řád. Ale oni nebyli první, kdo ho vnesli. Předešli je benediktini s řádem modlitby a práce. Je známé jejich heslo „Modli se a pracuj“. Křesťanský řád se rozšířil po Evropě. Ale řád sám nestačí. Historie ukazuje, že se z něho stal „neřád“. Mnohé naše tendence a slabosti jdou proti řádu. Reformu zaváděli například dominikáni, františkáni. Myšlenkou svatého Ignáce nebylo dostat se do nebe, ale vyznamenat se. Nejprve to uchopil světsky, hledal vlastní slávu. Ale klid vnucený zraněním ho naučil rozlišovat, co působí pokoj a co nepokoj. Okusil dobrodružství služby, v němž našel naplnění touhy svého srdce. To je něco, co se od něho můžeme učit. Touhy do srdce nám dává Bůh, i když je třeba, aby byly očišťovány. Proto je třeba se jimi zabývat. Zmiňovaný řád nejde proti touhám, ale očišťuje je. Jít za Kristem znamená nepohodlí, ale stojí to za to.

Na závěr bohoslužby přijali otcové Přádka, Stuchlý i Havlíček od farnosti květiny a blahopřání ke svému dalšímu působení.


Foto: Alena Rousová.
Další fotografie naleznete ZDE.

Alena Rousová

Copyright © 2003-2019 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.