Svědectví o činnosti jezuitů na Tchaj-wanu

12.8.2019 

Tchaj-wan. Kolem roku 1950 přišlo na Tchaj-wan mnoho jezuitů, kteří museli rychle opustit čínský kontinent před postupujícími silami Mao Ce-tung. Brzy zjistili, že jednou z nejnaléhavějších potřeb je věnovat pozornost domorodým populacím.


Domorodci žili v horách, v podmínkách izolace a chudoby. Jezuité rozvinuli úsilí zlepšovat jejich situaci organizováním školního vyučování i nabízením evangelia, ale především vytvářením pout přátelství. Na Tchaj-wanu jsou to právě domorodé populace, které jsou nejvíce vnímavé k evangelizaci. Dodnes velká část tchajwanských katolíků pochází z domorodého obyvatelstva.

Pastorační a vzdělávací služby Tovaryšstva Ježíšova se rozvinuly zejména v horské oblasti diecéze Hsinchu, kde jezuité působili téměř v padesáti farnostech. Většina z nich byla od té doby předána diecézi. Ve městě Zhudong, kam mnoho mladých domorodců přichází na střední školu a kam jsou městským způsobem života přitahováni i další domorodí obyvatelé, se jezuitská farnost Neposkvrněného početí Panny Marie i nadále zaměřuje na potřeby domorodých obyvatel. Tam otec generál 28. července slavil eucharistii v anticipaci slavnosti svatého Ignáce z Loyoly. S ním koncelebrovali tchajwanští spolubratři, kostel byl zcela zaplněn věřícími z okolních domorodých komunit.

Bohoslužby se zúčastnila také Lin Pao-Kuei, kterou všichni nazývají rodným jménem Ho-ky. Více než třicet let je katechetkou a pastorační asistentkou zejména mezi domorodou mládeží. Vyprávěla o svém životě:

"Byla jsem vychována jezuity. Můj otec a matka viděli můj fyzický růst, ale církev mi umožnila růst duchovní. Jsem velmi vděčná Tovaryšstvu Ježíšovu za tento vzácný dar, který mi dalo.

V roce 1985 mě kněz pozval k práci v kostele. Řeholní sestra, která mi byla blízká, mi řekla: „Mnoho lidí může pracovat s jezuity, ale jen málo z nich může vykonávat misionářskou práci.“ Šla jsem na duchovní cvičení a rozhodla se stát misionářem: byl to výsledek ignaciánského rozlišování. Byla to výzva, protože jsem neprošla formální školou pro misijní práci, ale moje zkušenost mi umožnila zapojit se. V současné době pokračuji v přípravě, protože se účastním teologických kurzů.

Jezuité jsou kreativní, nalézají nové způsoby, jak kázat evangelium. Každý jezuita ve skutečnosti vynalézá svůj vlastní přístup a neopakuje jednoduše to, co bylo řečeno před ním. Ve svém apoštolátu také velmi dbají na sociální služby. Osobně se zabývám hlavně pastorační péčí o rodinu, což mi dobře vyhovuje, protože mám zkušenosti matky. Moje aktivity jsou velmi rozmanité. Čas od času doprovázím rodinu na policii nebo k soudu, když se vyskytnou problémy. Někdy uprostřed noci musím jít k páru, který se hádá, a situaci rozhodnout jako autorita.

Pro mě to není práce; je to poslání. A tak se necítím unavená. Je to smysl mého života.“


Zdroj/Foto: Světové Tovaryšstvo.

Alena Rousová

Copyright © 2003-2019 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.