Kardinál Czerny hovořil o encyklice Fratelli tutti

9.10.2020 

Odpovědi na otázky tiskového střediska generální kurie Tovaryšstva Ježíšova

Dne 4. října vydal papež František nový dokument, adresovaný všem věřícím a všem mužům a ženám dobré vůle, o lidském bratrství. Kardinál Michael Czerny SJ jako jeden z papežových blízkých spolupracovníků odpovídal na otázky o významu tohoto dokumentu v celku papežova učení. Kardinál Czerny stojí v čele sekce pro migranty a uprchlíky vatikánského Dikasteria pro integrální lidský rozvoj.


Pane kardinále, papež František napsal encykliku Laudato si' o životním prostředí, a to v době, kdy bylo velmi zapotřebí hlasitého volání kvůli stavu přírody. Proč v současné historické etapě napsal encykliku o lidském bratrství?

Naléhavé volání ve prospěch našeho společného domova je stále nutné a možná zní s větším důrazem tváří v tvář tolika degradacím životního prostředí a člověka, jak dostatečně dokazuje Covid-19. Můžeme se s velkou dávkou jistoty domnívat, jakou měl Svatý otec motivaci napsat Fratelli tutti. Zcela jednoduše, pravděpodobně naléhavé přesvědčení, že jediný způsob, jak bychom měli žít, je rozpoznat sami sebe jako bratry a sestry a podle toho jednat. Fratelli tutti může být varováním a výzvou k naději, paprskem světla, který se snaží zahnat stíny a volá nás, abychom otevřeli své srdce světu.

Proč podepsal encykliku v Assisi u hrobu svatého Františka?

Papež František rád komunikuje nejen slovy, ale také gesty, která vysílají určité signály. Rád bych tedy obrátil tuto otázku zpět ke každému čtenáři: Co mi říká papež František tím, že podepsal tento dokument u hrobu Františka, světce, reformátora, bratra všech a všeho?

Jaké jsou výrazné body této encykliky?

Zve „všechny osoby, které mají víru v Boha a víru v lidské bratrství, aby se spojily a spolupracovaly tak, aby sloužily jako ukazatel pro budoucí generace k rozvoji kultury vzájemného respektu s vědomím velké božské milosti, která činí všechny lidské bytosti bratry a sestrami.“ Je to v souladu s jeho dokumentem o lidském bratrství, zveřejněným u příležitosti papežské návštěvy Spojených arabských emirátů v únoru 2019.

Samotný název Fratelli tutti nastiňuje návrh: znovu objevit hodnotu lidského bratrství, poznat sami sebe jako bratry a sestry, kteří jsou zodpovědní jeden za druhého. Jsme povoláni, abychom stáli při těch, kteří trpí, a nejen abychom na sebe pohlíželi jako na bližní, ale jako na bratry a sestry. Věřím, že její síla spočívá v zapojení všech; je „univerzální“ bez ztráty kontaktu s „konkrétním“ skutečným člověkem, rodinou a komunitou tady a teď.

František z Assisi je připomínán pro své pozoruhodné bratrství. Když nám papež cituje světce v názvu své nové encykliky, říká nám tím něco o tom, proč si vybral jméno František?

Není žádným tajemstvím, že svatý František z Assisi byl inspirací pro papeže Františka. Nyní dvě z jeho tří encyklik citují tohoto chudého bratrského světce, tohoto znovu-budovatele, ve svých názvech. Vzpomeňte si, co obraz Krista Ukřižovaného řekl mladému rytíři: „Františku,“ oslovil ho jménem, „jdi znovu postavit můj dům; jak vidíš, všechno je zničeno.“ Více než o jméno jde o potvrzení způsobu, jak být církví, jejíž podobu nosí Svatý otec v srdci, která se ubírá synodální cestou. Potvrzuje to horizont jeho pontifikátu, který jde ve stopách Druhého vatikánského koncilu.

Jak mohly první tři návštěvy papeže Františka v Assisi inspirovat k vypracování encykliky?

Setkání s lidmi, zdravotně postiženými, nemocnými dětmi a chudými, s náboženstvími... Modlitba, mír a dialog a ticho jsou možná klíčovými body tří předchozích návštěv Svatého otce v Assisi. Nevím, jestli mohu říci, že ho tyto návštěvy inspirovaly k napsání encykliky, nebo zda spíše vyjadřují to, co je v srdci papeže Františka. Jisté je, že Assisi je místem, které Svatý otec často navštěvuje osobně a v duchu.

Měly by se události na ostrově Lesbos, oheň v uprchlickém táboře, a další krutosti jinde považovat za výtku lidskému bratrství?

Tyto tragické události jsou skandální; vyjadřují utrpení, do kterého se můžeme ponořit, když se vnímáme jako cizince. Ukazují nejhorší podobu lidstva. Musíme uvažovat nejen o bolesti a utrpení našich bratrů a sester, ale také o chudobě naší reakce, hanbě naší lhostejnosti, neschopnosti naší správy. Uprostřed takového naprostého selhání - vyjádřeného a symbolizovaného vyhořelými ruinami soustřeďovacího tábora - si uvědomujeme, stejně jako v Osvětimi, že Bůh slyší křik všech těchto lidí a volá nás, volá nás, abychom s ním reagovali na tuto tragédii, na tolik tragédií, na příliš mnoho tragédií. Modleme se, aby nám Bůh dal pro naše bratry a sestry schopnost naslouchání, citlivost, kajícnost, kreativitu, milosrdenství, dobročinnost a spravedlnost.


Zdroj: Světové Tovaryšstvo.
Foto: Archiv.

Alena Rousová

Copyright © 2003-2020 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.