Svatá Markéta Marie Alacoque – usmiřující Ježíšovo Srdce

15.10.2020 

P. Pavel Ambros SJ přibližuje poselství sv. Markéty pro celý svět

Letos 13. května jsme si připomněli sté výročí kanonizace sv. Markéty Marie Alacoque. Narodila se 22. července 1647 v burgundské vesničce Hautecour. Záhy osiřela. Vychovávala ji nejbližší rodina, příbuzní zemřelých rodičů. V srdci talentované mladé Francouzky se během času stále častěji ozývala touha vstoupit do řehole a zasvětit se v ní Bohu. Její záměr byl splněn v roce 1671, kdy se jí otevřely brány konventu v Paray-le-Monial. Žily zde sestry vizitantky, ženský řeholní řád založený sv. Františkem Saleským a sv. Janou Františkou de Chantal. Sestra Markéta byla upřímně zbožná a pokorná, což jí velmi pomohlo snášet každodenní potíže, někdy i pohanění, které zažila v noviciátu. Zemřela zde 17. října 1690.


Mystické obdarování

V den svátku sv. Jana Apoštola, 27. prosince 1673, se sv. Markétě dostalo zvláštní mystické milosti, poznání tajemství Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Objevila v jeho Srdci svědectví velkorysé a neutuchající Boží lásky ke všem. Pán Ježíš ji požádal, aby přinášela smíření za nevděčnost tolika lidí vůči bezmezné lásce Boha, zjevené v jeho smrti na kříži na Kalvárii, a ještě více při zmrtvýchvstání.

Později následovala další zjevení. Ježíš ji podnítil k tomu, aby se zasadila o liturgickou úctu k jeho Nejsvětějšímu Srdci. V roce 1674 ji Pán Ježíš požádal, aby na první pátek v měsíci přijala eucharistii a spojila se s ním v Duchu. V tomto osobním propojení se jí dostalo účasti na smíření s Bohem v Kristu. Dne 16. června 1675 sv. Markéta Marie uslyšela z Pánových rtů tato slova: „Mé srdce miluje lidi nekonečnou láskou.“

Francouzská řeholnice, která tyto mystické milosti prožila, se pokusila odpovídat na bezmeznou lásku k Pánu velkorysostí svého srdce. Její jedinou touhou se stalo dosažení stavu nepřerušovaného rozhovoru lásky s ukřižovaným a vzkříšeným Ježíšem. Otevřela své srdce nesmírné lásce k Bohu, nabídla mu svá utrpení a odříkání všedního dne. Na podnět Pána Ježíše obětovala všechna protivenství a nepříjemnosti za obrácení nekajících hříšníků. Činila tak i za druhé, aby vynahradila lhostejnost a chlad mnoha lidí vůči Bohu.

V té době se stal jejím zpovědníkem jezuita, sv. Klaudius Colombière, který ji neváhal doprovázet v dobách zkoušek poslušnosti a pokory v každodenním životě. Zkoušky to byly mimořádně těžké, ale vyšla z nich posilněna v jí svěřeném povolání. Velkoryse sloužila svými mystickými dary a živou zkušeností víry, která se protavila v modlitbu. Nelze zapomenout na slavný Rahnerův výrok: „Křesťan budoucnosti bude mystikem, nebo nebude vůbec.“ Mystický dar v sobě obsahuje: vnitřní obsah, inspiraci a sílu konkrétního života. Mystikou se stává církev svátostí pro svět, svět lidí i celý kosmos.

Památka sv. Markéty Marie Alacoque (16. října) nám připomíná důležitý rozměr života každého křesťana: vyjít vstříc bezpočtu duchovních darů proudících z probodnutého Srdce Spasitele. Aby člověk vstoupil na cestu duchovního očišťování, musí odstranit nahromaděné překážky, zejména hříchy, zlé náklonnosti i vlastní spoutanost sebou samým. Projev svobody se stává patrným v Ježíšově jednání v našem srdci. Pán přichází a křesťan mu jde vstříc. Dal nám totiž ten největší dar – svobodu. Je naší volbou, naší vůlí, zda na lásku Jeho Srdce odpovíme láskou. A pak z nás budou proudit také proudy živé vody (srv. Jan 7,38).

Bůh sám stačí

Francouzská mystička může být pro nás příkladem, jak pečovat o Boží prvenství v našem každodenním životě. Bůh může být na prvním místě uprostřed každého dne, který je naplněn mnoha povinnostmi a úkoly. Přesvědčená, že stačí jen Bůh, se modlila:

Můj Pane, nechci nic jiného než ty a to, co jsi pro mě vybral. Stačíš mi jen ty, můj Bože! Učiň pro mě a za mě to, co bude pro tvoji větší slávu, bez ohledu na to, co by bylo možná pro mne výhodnější. Buď potěšen jen Ty, můj Bože, a to mi stačí. V Nejsvětějším Srdci Ježíšově nacházím vše, co mi chybí v mé chudobě. Vždyť je plné milosrdenství. Nikdy jsem nenašla účinnější lék na své utrpení než Nejsvětější Srdce mého milovaného Ježíše. V něm bez obav usínám a odpočívám bez úzkosti (...). Nemocní a hříšníci se k němu uchýlili a pokojně odpočívali. Veškerou mou nadějí je božské Srdce, plné slitovnosti: je mým útočištěm. Jeho zásluhy jsou mojí spásou, životem a vzkříšením.

Poznání tajemství Nejsvětějšího Srdce Ježíšova způsobem, který nám zprostředkovává sv. Markéta Marie Alacoque svou duchovní zkušeností, nám dnes pomáhá objevit hlubší význam zpovědi a svatého přijímání. Jsou spojeny se zaslíbeními spjatými s přijímání na první pátek v měsíci. Toto Pánovo přání nám zprostředkovala. Přineslo již mnoho dobrého ovoce. Pravidelný rytmus častého, osobně prožívaného přijímání svátostí (vskutku duchovního přijímání) přispívá k prohloubení našeho přátelství s Ježíšem.

Vzpomeňme si na tuto velkou mystičku u příležitosti stého výročí její kanonizace, pomodleme se na její přímluvu: „Nejsvětější Srdce Ježíšovo, učiň naše srdce podle srdce svého.“ Kdo odhaluje pro sebe i pro druhé životodárný pramen Boží lásky, sílí v něm vědomí, že naše životy překračuje pouze to, co se narodí z lásky. Nechme se proto obejmout láskou Ježíšova Srdce, která nám ukazuje nekonečnou lásku Otcova srdce.

Častěji opakujme se sv. Markétou Marií Alacoque:

Buď pozdraveno, Srdce Ježíšovo, ohnisko lásky, rozněcuj mě!
Buď pozdraveno, Srdce Ježíšovo, vzore dokonalosti, osvěcuj mě!
Buď pozdraveno, Božské Srdce, zdroji štěstí, posilni mě!
Buď pozdraveno, Srdce věčné velebnosti, povolej mě!


Text ke stažení naleznete ZDE.

Foto: Ivan Dobrovolský.

Pavel Ambros

Copyright © 2003-2020 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.