Bez Kříže

19.10.2020 

Otec Jan Rybář reflektuje zkušenosti

Těžiště života mých předků bylo u Krista. Přesněji - u Krista ukřižovaného. V našem domě, hned v předsíni, visel kříž s Kristovým tělem, dobrých jeden a půl metru vysoký. Každý hned věděl, kdo tu bydlí a co je zač. Život byl tehdy těžký, bylo to nesení kříže. Ten visel v každém nemocničním pokoji, v každé školní třídě; byl na rozcestích, na ulicích, na hřbitovech, na sanitkách červeně - barva krve. Postupně se kříže v bytech začaly zmenšovat, až vymizely úplně, stejně tak jako vymizela společná modlitba rodiny. Těžiště života se ocitlo u blahobytu, už ne u Krista. Jenže přijde zkouška, a ten blahobyt sílu nedodá, cestu neukáže; život ztratí smysl, naplní se strachem. Za války se mnozí ke kříži vrátili, dnes už lidé ztratili cestu, už se nemají kam vrátit?! Zůstaly jen pozlacené kříže na věžích kostelů a ty jsou příliš vysoko...

Jan Rybář

Copyright © 2003-2020 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.