Světový den sociální spravedlnosti

23.2.2021 

Gudžarát. Otec Cedric Prakash SJ z gudžarátské provincie se angažuje v oblasti lidských práv, usmíření a míru. Pří příležitosti Světového dne sociální spravedlnosti 20. února se zamýšlí nad současnou situací.


Světový den sociální spravedlnosti letos prožíváme ve velmi těžkých podmínkách. První příznaky pandemie a onemocnění koronavirem postihly určité oblasti již v prosinci 2019; ale až po polovině února 2020 nastala skutečně vážná situace. Vlády všech zemí, agentury Organizace spojených národů jako Světová zdravotnická organizace vyvíjely intenzivní činnost. Společným úsilím bylo nejen zastavit rostoucí počet úmrtí, potlačit pandemii Covidu-19, ale také najít účinné preventivní prostředky a opatření k řešení toho, co je považováno za nejsmrtelnější virus, který v poslední době zasáhl lidstvo.

Národy a města se ocitly v lockdownu; mezinárodní a vnitrostátní cestování bylo zastaveno; továrny, kanceláře, vzdělávací instituce zavřeny. Celý normální rutinní život, který většina lidí považovala za samozřejmost, byl buď zásadně narušen, nebo se zastavil. Ekonomiky, zejména chudších národů, byly vážně narušeny. Téměř rok už existuje „nový normál“, tedy práce z domova; ve zkratce to znamená, že potřebujete digitální zařízení: počítač nebo chytrý telefon, a samozřejmě dobré a stabilní připojení k internetu. Miliony lidí v tom tedy našly řešení; studenti měli online kurzy, diskuze, a dokonce se konala oficiální setkání prostřednictvím webinářů.

Tato nejnovější forma práce, kterou přijalo mnoho lidí, však vyvolala celou řadu výzev a obav: co ti, jejichž životy a živobytí jsou propojeny s každodenní fyzickou prací: dělníci na stavbách nebo pouliční prodavači? A co ti, kteří si nemohou dovolit koupit jeden z těchto sofistikovaných přístrojů nebo nemají přístup k dobrému připojení? Zatímco pandemie vytvořila možnost práce na dálku pomocí digitálních platforem, způsobila také digitální propast, protože existovalo několik faktorů, které negativně ovlivňovaly pracovní příležitosti. Je tedy vhodné, aby téma zvolené pro Světový den sociální spravedlnosti bylo „Výzva k sociální spravedlnosti v digitální ekonomice“ s cílem řešit výzvy a obavy.

V úvodu k tématu se hovoří o tom, že digitální ekonomika mění svět práce. V uplynulém desetiletí došlo k rozmnožování digitálních platforem, které pronikly do několika odvětví ekonomiky a společnosti. Od počátku roku 2020 vedly důsledky pandemie Covidu-19 ke vzdáleným pracovním ujednáním a umožnily pokračování mnoha obchodních aktivit, což dále posílilo růst a dopad digitální ekonomiky. Krize rovněž odhalila a prohloubila rostoucí digitální propast ve vyspělých a rozvojových zemích, mezi nimi a napříč jimi, zejména pokud jde o dostupnost a využívání informačních a komunikačních technologií a přístup k internetu, což prohlubuje stávající nerovnosti.

V digitální ekonomice existují určitá pozitiva a lze nalézt výhody plynoucí z digitálních platforem pro tuto moderní dobu. Bohužel objektivní a nezaujatý pohled do reality jasně ukáže negativní dopad na miliony lidí.

Digitální ekonomika nejvíce zasahuje obyčejného dělníka. Jeden z nejpatetičtějších obrázků na televizních obrazovkách a v tištěných médiích je ten, kde můžete vidět obrázky migrujících pracovníků z jižních států v Indii, kteří se vraceli na vrcholu pandemie z velkých měst do svých domovů ve venkovských oblastech. Jednalo se o muže a ženy, pro které digitální platformy absolutně nic neznamenají.

Není bezdůvodné, že papež Lev XIII. ve své průkopnické encyklice z roku 1891 „Rerum Novarum“ napsal: „Když existuje otázka ochrany práv jednotlivců, chudí a nuzní lidé mají nárok na zvláštní pozornost. Bohatší třída má mnoho způsobů, jak se chránit, a méně potřebuje pomoc státu; vzhledem k tomu, že masa chudých nemá žádné vlastní zdroje, z nichž by mohla žít, je závislá hlavně na pomoci státu.“ O sto let později v roce 1991 Jan Pavel II. ve své encyklice „Centesimus Annus“ řekl: „Spravedlnosti nebude nikdy dosaženo, dokud lidé nebudou vnímat v chudém člověku, který žádá o pomoc, aby přežil, nikoli mrzutost nebo zátěž, ale příležitost k prokázání laskavosti a šanci na větší obohacení.“

Loni v květnu papež František velmi naléhavě hovořil o neutěšené situaci migrujících pracovníků slovy: „Chci bránit všechny vykořisťované pracovníky a vyzývám všechny, aby z krize (pandemie) udělali příležitost, kdy důstojnost osoby a důstojnost práce lze vrátit zpět do centra pozornosti.“

Digitální ekonomika proto vyvolala nepřeberné množství otázek souvisejících se spravedlností; podobná realita se objevila po průmyslové revoluci. Organizace spojených národů doufá, že letošní připomínka Světového dne sociální spravedlnosti podpoří „úsilí mezinárodního společenství hledat řešení k dosažení udržitelného rozvoje, vymýcení chudoby, podpoře plné zaměstnanosti a důstojné práce, všeobecné sociální ochraně, rovnosti žen a mužů a přístupu k sociálnímu blahu a spravedlnosti pro všechny“.

Aby se tento vznešený ideál stal realitou, bude jistě potřebovat nejen politickou vůli, ale také aktivní spolupráci a odhodlání všech lidí dobré vůle.


Zdroj/Foto: Světové Tovaryšstvo.

Alena Rousová

Copyright © 2003-2021 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.