Příprava na velikonoční svátky a jejich slavení (2. část)

15.4.2022 

Liturgii Velkého pátku přibližuje P. Pavel Ambros SJ

Velký pátek – zůstaňte, setrvejte, neodcházejte

Oltář je zcela obnažený, bez kříže, bez svící a bez pláten. Velký pátek: křížová cesta, cesta, na které Kristus potkává svědky oslavy svého utrpení Páně. Setrvejte se mnou. To byla výzva, s níž zápasili i učedníci: po Ježíšově zatčení v Getsemanské zahradě utekli. Liturgii Velkého pátku neslavíme mší svatou. Hostie, které přijímáme při svatém přijímání, byly posvěceny v noci na Zelený čtvrtek. Je to slavnostní den, den půstu a zdrženlivosti, jak předpisuje církev. Připomíná Ježíšovo umučení a smrt a pochmurná nálada bohoslužby tomu odpovídá. Bohoslužba začíná a končí v tichu. Vstupují kněží a jejich prvním úkonem je pokleknutí vleže (prostrace) před oltářem, čímž vyjadřují zármutek a bolest církve. Lidé pokleknou.

Když znovu slyšíme o utrpení našeho Pána Ježíše Krista, připomínáme si, čím Ježíš pro nás dobrovolně a z lásky prošel. Ignác by nás na tomto místě chtěl požádat, abychom byli s Ježíšem v jeho utrpení, abychom ho nebrali na sebe, ale abychom mu byli v jeho úzkosti plně přítomni. Abychom byli s ním. Křížová cesta nabízí příklad toho, co to znamená: Veronika uprostřed Ježíšovy dlouhé cesty na Kalvárii vystoupila z davu a vykonala laskavý skutek jako odpověď na jeho utrpení. Udělali jste to někdy pro někoho? Pokud ano, jak?

Když se modlíme přímluvy skutečně univerzální, jak nám byly předány tradicí a vyjadřují naše modlitby za všechny lidi a potřeby našeho světa, připomínáme si, že Kristovo utrpení zahrnuje nejen vás nebo mě, ale celé stvoření. Naznačují všeobecnou moc a sílu Kristova umučení, neboť on visel na kříži za spásu celého světa.

Když uctíváme kříž a projevujeme svou lásku k tomu, který nás tolik miloval, až za nás zemřel, připomínáme si mnoho způsobů, jakými Ježíš trpí i dnes, a to prostřednictvím lidí, které známe, lidí, které neznáme, a celého přirozeného světa. Dnes se díváme nejen na kříž, ale na Kristovo zmučené tělo. Můžeme jej vidět na Ukrajině: skutečné, zmučené Kristovo tělo. Vzpomeňme na kříž vyrobený ze dřeva lodí, na nichž se přepravovali lidé prchající před konflikty, chudobou, ekologickými krizemi a zneužíváním moci, lodí, které se potopily na cestě do bezpečí. Stojíme vždy znovu u paty současných křížů. Když letos prožíváme Velký pátek, vzpomeňte si na současné kříže, o kterých víte. Dokážete být přítomni s Ježíšem u jejich nohou jako Maria a ženy? Můžete být Ježíšovým milovaným učedníkem a být kanálem naděje, lásky a milosrdenství ve své vesnici, městě či městečku?

Rovněž následující den, Bílá sobota, je dnem, kdy zůstáváme. Je dnem ztišení, dnem u hrobu. Ježíš je mrtev; ten, který nás miloval až k smrti, odešel. Ignác nás vyzývá, abychom tento den strávili s Marií, Ježíšovou Matkou, abychom s ní byli v tomto čase; abychom využili všech svých smyslů a prožili, jaký byl tento den pro ni, než se se západem slunce přesuneme do času velké radosti.


Foto: Alena Rousová.

Pavel Ambros

Copyright © 2003-2022 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova. Všechna práva vyhrazena. provincie.boh@jesuit.cz.