Jesuit.cz

Svatý Ignác – hledání perspektiv v každodenní nepochopitelnosti běhu věcí

17.12.2022

Sobota – sedmnáctého prosince (Mt 1,1-17) 17. 12. 2022

„Tvé věčné Slovo se stalo v lůně Panny Marie člověkem, tvůj Syn se stal jedním z nás a má účast na našem lidském životě.“ Mít účast na jeho božství je možné člověku jen skrze Ducha. Utváří v nás nový život, zcela nový životní styl, jímž Krista následujeme. Tento život v Duchu není ničím omezen. Ignác chápe životní příležitost od počátku svého vědomého života skrze obraz neohraničitelného prostoru před sebou. Neuzavírá se do svých dimenzí, nýbrž skrze Ducha vstupuje do stále nových, krásných, nečekaných. Na počátku byl zcela v područí dobového dvorského života. Měl před sebou kariéru rytíře, kterou spojil se snivým přeludem dámy nesrovnatelně vyššího postavení (DC 6). Jako byl pro ni ochoten udělat cokoli, otevřel mu Duch obzory překračující všechna předběžná očekávání. Opustil rytířskou romantiku, aby se vydal na dobrodružství Ducha. Známkou Ducha je překračování hranic od viditelného k neviditelnému. K tomu, co je více Boží.

Ono více, co je pro nás připraveno, bývá vzdálené tomu, co si pravděpodobně představujeme. Ignác nás podněcuje svou zkušeností, abychom se nebáli toho, co je lidsky nepředstavitelné, neuskutečnitelné, téměř nemožné. Za svým vytyčeným cílem šel vytrvale a trpělivě. Nešlo přitom o chůzi přes mrtvoly a za každou cenu. Připomeňme kritický okamžik, kdy existovalo riziko, že papež rozpustí právě vznikající Tovaryšstvo Ježíšovo. Nebo okamžiky, kdy i mezi prvními jezuity byli takoví, kteří Ignácovy myšlenky nesdíleli! Okamžiky krizí jsou pro něj křižovatkami, na nichž hledá Boží perspektivu, která je neomezená, s maximální mírou dobra, kterého je možné se dobrat.

Pavel Ambros