Josef Pignatelli

Josef Pignatelli se narodil roku 1737 v Zaragoze ve Španělsku ve vážené rodině. V šestnácti letech vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova, i když nad tímto řádem se již začínaly stahovat mraky. V roce 1767 se dobrovolně připojil k šesti stovkám jezuitů, kteří byli deportováni ze země nejprve na ostrov Korsiku a o rok později do hornoitalského města Ferrary. V dalších letech pečoval o své skleslé a zoufalé spolubratry-vyhnance a s neotřesitelnou vůlí je povzbuzoval k vytrvalosti.

V roce 1771, dva roky před zrušením Tovaryšstva, složil své sliby. Dalších dvacet čtyři let žil jako diecézní kněz v Bologni a v tichosti připravoval nový začátek řádu. Se schválením generálního vikáře Ruska (carevna Kateřina ani Prusové nepřijali zrušení této řeholní společnosti) obnovil Pignatelli v roce 1797 své sliby a roku 1803 se v Itálii stal provinciálem. Vší silou pak pracoval pro znovuzřízení řádu.

Obnovení řádu papežem Piem VII. v roce 1814 se už ale nedožil, zemřel roku 1811. Jeho tělo odpočívá na stejném místě, kde je pochován zakladatel řádu sv. Ignác z Loyoly - v kostele Il Gesù v Římě.

Bližší informace o životě sv. Josefa Pignatelliho se můžete dozvědět v knize Leopolda Škarka Co bylo po zrušení Tovaryšstva Ježíšova? Životopis Josefa Pignatelliho SJ (Refugium, Olomouc 2010).