Melichar Grodecký

Spolu se Štěpánem Pongrácem a sv. Markem Křiževčaninem (ostřihomským kanovníkem) patří sv. Melichar Grodecký mezi tzv. "košické mučedníky". Všichni tři studovali na jezuitské koleji ve Štýrském Hradci a jako mladí kněží přišli společně do Košic, kde byli umučeni.

Melichar Grodecký se narodil v polské rodině, pravděpodobně roku 1584 v Těšíně. V jeho příbuzenstvu bylo několik duchovních včetně sv. Jana Sarkandra. Začal studoval u jezuitů ve Vídni a pak roku 1603 vstoupil v Brně do jezuitského noviciátu. Po dalších studiích v Praze a ve Štýrském Hradci byl roku 1614 v české metropoli vysvěcen na kněze. Působil v klementinské koleji a jako ředitel semináře sv. Václava určeného pro chudé studenty.

Za stavovského povstání ho představení v roce 1618 poslali do Košic, kde měl kázat pro Slováky a Němce. V té době vojáci sedmihradského knížete Gabriela Bethlena pod vedením Jiřího Rákoszyho obsadili město. Melichar spolu s ředitelem trnavského semináře, kanovníkem Markem Křiževčaninem, a jezuitou ze Sedmihradska (dnešního Rumunska) Štěpánem Pongrácem byli vydáni košickou městskou radou na žádost Rákoszyho do jeho rukou, když slíbil, že pak nedovolí plenění města. Ve městě byla totiž většina protestantů, katolických rodin bylo jen asi dvě stě.

Zpočátku se s nimi zacházelo dobře, vězněni byli ve vlastní jezuitské rezidenci. Věznitelé se je ale stále tvrdším způsobem snažili přimět k odpadu od katolické církve. Když se nepoddali, začalo roku 1619 kruté sadistické mučení. Výmluvně o tom svědčí pozdější poznámka městského kata, který poté, co zahlédl jejich mrtvoly, prohlásil: "Byli tak ztýráni a zmrzačeni, že já bych to tak nikdy nedokázal, třebaže jsem v těchto věcech odborník."

Zajatci byli mučeni postupně. Nejprve přišla řada na Marka, potom na Štěpána a nakonec na Melichara. V roce 1625 byly jejich ostatky převezeny do Trnavy. Za blahoslavené byli košičtí mučedníci prohlášeni v roce 1905 a svatořečil je v roce 1995 Jan Pavel II.