Peter-Hans Kolvenbach

Peter-Hans Kolvenbach se narodil 30. listopadu 1928 v nizozemském Drutenu nedaleko Nijmegenu; jeho otec byl Němec a matka Italka. Tam také strávil své dětství. Léta dospívání prožil během německé okupace Nizozemska. Tovaryšstvo Ježíšovo poznal během studií na Canisius College a po roce studia latiny a řečtiny vstoupil 7. září 1948 v Mariendaalu poblíž Grave do jezuitského řádu. Své první sliby složil 8. září 1950. Tříleté studium filozofie absolvoval na Berchmansově institutu v Nijmegenu; pak zahájil studia teologie.

Roku 1958 byl poslán do libanonského Bejrútu. Od počátku svého nového poslání se věnoval studiu arabštiny prostřednictvím přímého kontaktu s lidmi. Naučil se také arménsky a specializoval se na arménský jazyk a literaturu. Čtyři roky studoval na univerzitě sv. Josefa v Bejrútu, kde získal doktorát z teologie. 29. června 1961 jej apoštolský vikář Bejrútu Eustace John Smith OFM vysvětil na kněze arménské katolické církve. Pak pokračoval ve studiu filozofie a lingvistiky v Bejrútu a Paříži. Poslední rok své formace strávil v Clevelandu (USA), kde absolvoval třetí probaci. Poslední sliby složil 15. srpna 1969.

V letech 1968 až 1974 přednášel lingvistiku a arménský jazyk a literaturu na univerzitě sv. Josefa v Bejrútu. Roku 1974 byl jmenován představeným jezuitské viceprovincie na Blízkém východě. Tehdy zažil občanskou válku v Libanonu, během které se terčem útoku stala i samotná bejrútská univerzita sv. Josefa a několik jezuité bylo zavražděno či uneseno. Roku 1975 se zúčastnil 32. generální kongregace Tovaryšstva. V letech 1981 až 1983 byl rektorem Papežského orientálního institutu v Římě a angažoval se na poli ekumenismu.

Dne 13. září 1983 byl během 33. generální kongregace zvolen 29. generálním představeným řádu. Byl prvním generálním představeným jezuitů, jenž náležel k jednomu z východních ritů katolické církve (k arménskému ritu). V roce 1987 dával postní duchovní cvičení papeži a římské kurii. Zúčastnil se mnoha biskupských synod. Byl členem Kongregace pro evangelizaci národů, Kongregace pro instituty zasvěceného života a poradcem Kongregace pro východní církve. V roce 1995 řídil 34. generální kongregaci Tovaryšstva, která se zabývala různými otázkami včetně poslání Tovaryšstva v moderním světě. Během svého generalátu kladl důraz na spolupráci laiků na poslání jezuitů ve světě (dříve byl světovým asistentem Společenství křesťanského života, SKŽ, CLC).

Dne 2. února 2006 svolal generální kongregaci řádu, které měl v úmyslu kvůli svému pokročilému věku předložit svou rezignaci. Volba generálního představeného je podle řádových Konstitucí doživotní. Protože v tom nemůže bez vědomí papeže jezuitský řád nic měnit, musel se již dříve otec generál Kolvenbach setkat s Benediktem XVI., aby ho informoval o svém úmyslu rezignovat. Požádal ho také o to, aby zaujal stanovisko k případné změně charakteru volby. Papež však vyjádřil přání, aby se neměnila základní klausule a generální představený byl i nadále volen doživotně. To však nevylučuje možnost, že generální představený smí ve zvláštních případech a po předchozí domluvě s papežem nabídnout svou rezignaci.

Delegáti 35. generální kongregace, která byla zahájena na počátku roku 2008, rezignaci P. Kolvenbacha přijali 14. ledna 2008 a o pět dní později zvolili jeho nástupcem Adolfa Nicoláse. Po své rezignaci se P. Kolvenbach vrátil do Bejrútu, kde pracoval jako pomocný knihovník a archivář na univerzitě sv. Josefa. I nadále se věnoval různým tématům z oblasti arménského jazyka a literatury.

Peter-Hans Kolvenbach zemřel v Bejrútu po krátké hospitalizaci v sobotu 26. listopadu 2016 večer. Poslední rozloučení se konalo 30. listopadu v jezuitském kostele sv. Josefa při Collège Notre-Dame de Jamhour v Bejrútu. Po mši bylo tělo zesnulého uloženo na místním jezuitském hřbitově. P. Kolvenbach byl první generální představený Tovaryšstva, který zemřel a byl pochován jinde než v Římě. Dne 2. prosince byla v mateřském kostele jezuitů Il Gesù v Římě sloužena zádušní mše, které předsedal otec generál P. Arturo Sosa, jenž také pronesl promluvu.

Při příležitosti prvního výročí úmrtí P. Kolvenbacha byla 24. listopadu 2017 na generální kurii v Římě otevřena renovovaná knihovna, která byla pojmenována po P. Kolvenbachovi.

Rozhovory s P. Kolvenbachem:
Bůh píše rovně i na křivých řádcích, 2007.
Náboženský dialog je cestou k míru ve světě, 2007.
Jezuité − povoláním nepohodlní, Bulletin Jezuité, 1999, č. 2, s. 20−22.

Osobnost P. Kolvenbacha přibližuje kniha rozhovorů Mou misií je celý svět.

Při příležitosti prvního výročí Kolvebachova úmrtí vytvořili jezuité z generální kurie webovou stránku věnovanou osobnosti a odkazu P. Kolvenbacha, která představuje jeho život a přináší některé jeho spisy z oblasti řeholního života či ignaciánské spirituality a pedagogiky.