Jacques Berthieu

Jacques Berthieu se narodil 27. listopadu 1838 v zemědělské rodině ve střední Francii. Po svém vysvěcení na kněze roku 1864 nejprve devět let působil jako diecézní kněz, pak teprve v roce 1873 vstoupil do jezuitského řádu. Dva roky po skončení noviciátu pak odplul z Marseille na dva ostrovy poblíž Madagaskaru, kde studoval malgaštinu a připravoval se na misijní činnost.

Když v roce 1881 nové zákony uzavřely francouzská území jezuitům, byl mladý jezuita nucen se přesunout na Madagaskar. Nejprve pracoval v jižní části tamní vysočiny a během francouzsko-malgašské války působil na východním a severním pobřeží. Druhá válka ho hnala dál. Když v roce 1895 začalo povstání „červených šátků“ proti kolonizátorům, snažil se Berthieu dovést ohrožené křesťany pod ochranu francouzského vojska do bezpečí. Jezuitský otec se ukrýval v domě protestantského přítele, ale povstalci ho nakonec stejně dopadli.

Zmocnili se ho, svlékli mu sutanu, udeřili ho do čela mačetou a zalitého krví pak vlekli pryč. Po asi desetikilometrovém pochodu došli do vesnice Ambohitra, kde Berthieu dříve postavil kostel. Kdosi prohlásil, že Berthieu nesmí do tábora, aby ho neznesvětil. Házeli na něj kamení, až upadl na zem. Pak se mu posmívali a uřízli mu mužské orgány.

Protože se blížila noc, rozhodli se věznitelé, že jezuitu zabijí. Velitel shromáždil četu šesti mužů s puškami. Když to Berthieu uviděl, poklekl. Nabídli mu, že ho ušetří, pokud se zřekne své víry. Odmítl. Muži na něj několikrát vystřelili, ale vždy minuli. Pátý výstřel ho zasáhl, ale nezabil. Stále klečel. Usmrtil ho teprve poslední výstřel zblízka.

Roku 1916 byla poprvé otevřena otázka jeho svatořečení. Za pár desítek let byl roku 1964 tehdejším papežem Pavlem VI. prohlášen za mučedníka a poté následujícího roku blahořečen. Svatořečen byl papežem Benediktem XVI. 21. října 2012.