Články / Články Dnes je 27. 7. 2021  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Články

         A     A     A

Duch dává nahlížet z druhé strany

Pátek, 21.5.2021
Podněty P. Pavla Ambrose SJ ke slavnosti Seslání Ducha Svatého

Pavel Ambros

Seslání Ducha Svatého připadá na židovské Letnice, svátek, jímž Izrael děkoval za dar zákona. Nový Izrael přijímá v tento den Ducha, která nás uschopňuje naplnit to, co Bůh od nás žádá. Zákon nemůže dát život (Gal 3,21), protože nemůže osvobodit (Gal 2,16). Zatímco Duch Svatý je Pánem, který život dává. Co přesně dává? Schopnost žít, jak chce Bůh. Příslib seslání Ducha je spojen u každého z nás již nyní s dvěma tajemstvími života: stvořením nového člověka, dovršením stvoření ve vykoupení. Zjednejme si v tom jasno!

Tajemství nového člověka a jeho dovršení. Jak poznáváme toto tajemství? V okamžiku, když je lidstvu dáno a je přijato, poznáváme ho v prostředí života víry skrze vydávané svědectví. Svědectví jednotlivců i projevy života v církvi tvoří jeden celek, který oslavuje Otce. Zde záleží na svědectví každého z nás! V našem životě odhaluje tvář Otce, jeho lásku. Duch nás připodobňuje Ježíši Kristu. V něm jsme přijali dech Otce. On je novým zákonem, zákonem Ducha Svatého, tvoří nové srdce, nového člověka. Stáváme se novými, protože doslova dýcháme Otcovým dechem. Je to stejný dech, který oživuje Syna. Máme život Syna.

Evangelium hovoří o tom, že je Duchem pravdy. To je život zrozený Otcem. Je to život předaný, život darovaný, přijatý. Je to duch dětství. Víra nám dává poznat, že jsme znovuzrození a že dostáváme život. „Já jsem přišel, aby měly život a aby ho měly v hojnosti.“ (Jan 10,10). Víra sama je uměním předávat život. Nejedná se o předávání víry chápaná zjednodušeně jako jiné poznatky. Víra má své nutné předpoklady, které utváří dispozice k víře. Jistě, obsahuje i to, v co křesťan věří. Ale tento rozměr bez odpovědi na otázku, proč věřím, by byl neúplný. Navíc, vždy zůstává člověk před nepochopitelným tajemstvím. Víra přináší i nazírání na Boha, uchvácení Bohem, které není zřídkavou událostí, ale projevem běžného života víry. Víra je proto vždy i předáváním života z víry, života, který je chápan jako láska, života, který se zjevuje jako láska, jako účast na životě Otce, Syna a Ducha Svatého. Udělejme si jasno v tom, co společenství zjevuje o nás: kdo má účast, i to, čím se účastní, tvoří život ve společenství.

Je to Duch pravdy, kterou dostáváme. On sám nás ztvárňuje do pravdivosti života. Nehovoří již sám za sebe, ale bere z toho, co je Kristovo, a to zvěstuje (srv. Jan 16, 13–14). Pravda se shoduje s Bohem a Bůh je láska, která v nás vzplane. Proto nás láska rozpaluje. Proto pravda myslí na druhého. Považovat pravdu za něco, co přináleží schopnosti jedince mít rozum, by znamenalo popírat pravdu. Cožpak by se pravda vtiskla do ideálu, odděleného od života? Tím bychom podrývali autoritu Ducha. Bůh zcela propadl lásce k člověku, proto je s ním jedno. Hřích odděluje od pramene a činí z člověka něco falešného. Čím se člověk jako hříšník dobře rozpoznává? Velmi prostě, ze stále opakujícího se kolovrátku: „Já“ to dělám, „Já“ toho dosáhnu, „Já“ se tím stanu. Je možné uniknout z této léčky? Vyváznout z pasti? Dostat se z toho, co na nás zlý nalíčil? V hrozivém pádu do temna si člověk připisuje absolutní hodnotu, považuje se za zdroj života. Nedovede již ani přiřknout absolutní hodnotu tomu, o čem ví, že v jeho životě přichází od Otce. Od něho pochází veškerý život, který má smysl tím, že nesměřuje nevyhnutelně do zmaru a smrti. „Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno“ (Jan 1,12).

Evangelium dále říká: „Oznámí vám, co má přijít“ (Jan 16,13). Jiný překlad téhož místa by mohl znít: „Objasní vám, co se musí stát.“ Je to Duch, který dává možnost vidět východisko, dává poznat, co je poslední etapou, epilogem života Božího dítěte. Dá schopnost vidět dva světy, učiní zřejmým to, kdo je Kristus, který přešel ze svého lidství do slávy Otce. Odkazuje na eschatologickou dimenzi, v níž nám vrací život dítěte směřující k plnosti. Tak rozumíme i tomu, co znamená věta, která hovoří o vydávání svědectví. „Jste se mnou do počátku“ znamená mít účast na jeho těle a nyní i na jeho slávě. Dětství Boží se přelévá do jeho těla, které je takto přeneseno přes práh smrti. Vnesme více jasno do toho, co se týká proměny těla působením Ducha.

Vzkříšení se týká celého našeho života. Duch není bez těla. Moralistické přehánění vede nezbytně k dalšímu extrému: Duch je viděn jako něco, co je odděleno od těla, kdy moje identita již není spojena s tělem. To, co jsem jako osoba v Duchu Svatém, to žiji v mé lidské skutečnosti, v těle. Osoba se zjevuje a uskutečňuje ve své přirozenost. To nás učí kristologie otců. Nemůžeme opovrhovat tělem, nemůžeme jej oddělovat od toho, co jsme. Duch Svatý je nám dán v našem těle. Proč tomu tak je? Abychom mohli zakoušet obdarování lidsky důstojným životem. Víra není jen nadpřirozená, rozumná, ale také svobodná. Svoboda v nás je schopna uznat, co je darem v lásce, darem, který nic naše neničí, ale proměňuje. Duch Svatý nás navyká na skutečnost, že Otec dal Syna, abychom měli život věčný a naše tělo přešlo do slávy Otce, aby se stalo tělem oslaveným. Jen tím naše tělo stoupne v ceně. Je drahocenné mnohem více, než si obvykle myslíme. Je na cestě k dovršení. Dívejme se na něj Duchem, který tento neodolatelný horizont Božího ujímání se světa zprostředkovává. Dává nám věci nahlížet z druhé strany! Obraťme se k Duchu, co nám chce říci osobně, nikomu jinému. Zde se dary Ducha Svatého mění v plody, „dokonalosti, které v nás Duch svatý utváří jako prvotiny věčné slávy.“ (KKC 1832)


Foto: Emanuel Vittek (detail oltářního obrazu z kostela svatého Ignáce v Praze).


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
27.7.2021 Miluji tě, Bože! Dobrý den, Duchu Svatý
16.7.2021 Podstatné však zůstává být s ním
9.7.2021 Přijmout znamená stát se darem, který člověk obdržel
2.7.2021 Nový život se uskutečňuje v obyčejném životě
30.6.2021 Kristovo Srdce otevřené světu



Ignaciánský rok
20. 5. 2021 - 31. 7. 2022







Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl Za přátelství ve společnosti
Modleme se, abychom i v okolnostech sociálního, ekonomického a politického napětí nabyli odvahu a odhodlání vést dialog a nabízet přátelství.
Národní úmysl Děkujeme Bohu za mladé lidi a prosíme, aby obdařil jejich srdce novou milostí a aby dobře rozlišovali podstatné kroky ve svém životě. Modleme se také za organizátory, hosty a samotné účastníky Celostátního setkání mládeže v Hradci Králové.
více »

Nejbližší akce

Poutní mše svatá


Koncert „Pocta svatému Ignáci“


Evropský Magis 2021


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovně rekreační pobyt zrakově postižených


Duchovní cvičení pro pedagogy a katechety


Duchovní cvičení pro vysokoškoláky


Duchovní obnova pro varhaníky a chrámové zpěváky


více »

Kalendárium

Smrt sv. Ignáce

Památka Petra Fabera


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil