Články

Nesčetné množství svatých

Pavel Ambros

Je příznačné, že Zjevení sv. apoštola Jana spolu s Listem k Židům jsou na okraji moderní doby. Zůstávají stranou proto, že do popředí je jednostranně kladena lidská racionalita. Ochuzujeme se tím, že obrazy jsou nositeli záměrů činit z člověka konzumenta. Nejsou uváděním k něčemu dál a hlouběji. Nejsme schopni číst jednu věc v druhé. Když se zeptáme běžného člověka po mši svaté, jestli potkal nějakého svatého, na co se ptáme? Jestli vidíme, v čem se dovrší život člověka, toho, kdo je obětí současných válek, jejich strůjce i oběti. Boží lid může lehce zapomenout, že liturgie je branou k věčnosti, kde se setkáme se všemi svatými.

První soubor sedmi kapitol ve Zjevení, který následuje po sedmi listech z druhé a třetí kapitoly Zjevení (Zj 2-3), představuje rozlomení sedmi pečetí. Zabírá celé čtyři kapitoly (Zj 4,1–8,1). V dlouhém intervalu mezi šestou a sedmou pečetí se vracíme k vidění nebe. Všimněme si, k jaké změně došlo. Rozdíl spočívá v přítomnosti lidských bytostí v nebi. Předchozí počítání zahrnovalo 144 000 vyvolených z izraelských kmenů. Nyní si uvědomujeme, že je nelze spočítat, tak mnoho jich je. Jsou to mučedníci a pocházejí ze všech kmenů a národů. Už netrpí; jejich stav je popsán slovy z Izajáše: „Nebudou mít hlad ani žízeň, nebude je trýznit úžeh ani slunce. Povede je ten, který se nad nimi slitoval, a přivede je k pramenům vody.“ (Iz 49,10). Kristus se znovu zjevuje, tentokrát nejen jako Beránek, ale jako jejich Pastýř. Opět si všímáme paralely s Janovým evangeliem, kde nacházíme nejúplnější popis Krista sebe sama jako dobrého pastýře (Jan 10,11-18).

Verše z této kapitoly se čtou každoročně na svátek Všech svatých a mohou nám znít povědomě. Obrovské množství těch, které dokonce ani žádné svátky v liturgickém slově nezaznamenávají, existuje mezi námi. Svátek Všech svatých nám připomíná zástupy lidí, kteří následovali Krista a nejsou uvedeni v oficiálních seznamech kanonizovaných svatých; mnozí z nich položili svůj život mučednickou smrtí. Povoláním každého křesťana je být svatým. Je to slovo, které Pavel používá, když se obrací na křesťany v Římě. Jsou to ti, „které Bůh miluje a které povolal do stavu svatých! (Řím 1,7).

Foto: Alena Rousová.

 odeslat článek     vytisknout článek