Články / Články Dnes je 6. 10. 2022  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




Články

         A     A     A

Písmu svatém je však noc především nocí, v níž jsme povoláni držet stráž

Pátek, 5.8.2022
Otec Pavel Ambros SJ k 19. neděli v mezidobí

Pavel Ambros

„Ta noc, (v níž byli pobiti prvorozenci Egypťanů), byla napřed oznámena našim otcům, aby byli dobré mysli.“ (Mdr 18,6) Obraz noci často podněcuje fantazii umělců. Noc voní tajemstvím, je to čas, kdy jasnost ustupuje fantazii. A právě proto může být noc obydlena monstry, zvláště když se stane nocí zuřivě přemítavého rozumu. Noc nám připomíná naše obavy, kdy se nemůžeme dočkat, až se opět rozsvítí světlo. A mnohdy nás za bezesných nocí obývají různé myšlenky a zapomenuté vzpomínky. Zdá se nám nezřídka, že dějiny bohužel pokračují jakoby v nočním běhu. Stejně jako denní hodiny! Zdá se, že se život nemůže ani navrátit, vždyť se propadá do více či méně dlouhé tmy, která přichází po soumraku. A možná i nyní máme pocit, že procházíme nocí, která se zdá být stále temnější a temnější.

Představme si noc izraelského lidu, který čeká na vysvobození, jak nám připomíná kniha Moudrosti (Mdr 18,69), ale bible zná také noc z Písně písní, noc, v níž mystici zahlédli dramatické hledání duše, která hledá svého Ženicha. V Písmu svatém je však noc především nocí, v níž jsme povoláni držet stráž, je nocí strážce, který musí střežit město, nebo, jak nám připomíná evangelium, je nocí, v níž jsme povoláni čekat na pána, který se vrací (Lk 12,32–48).

Dnes jsme možná v noci, protože nechápeme, kam jdeme. Je noc, protože už se navzájem nepoznáváme, nevidíme si do tváře a ve tmě se každá silueta stává nebezpečím, kterému je třeba se bránit. Noc je často časem zoufalství, časem, kdy bdíme nad mrtvým člověkem, časem, kdy si připomínáme zlo, které nám bylo způsobeno. Ale právě proto v noci pochopíme, na které straně je naše srdce. Ano, protože právě v noci si uvědomujeme, zda ještě máme naději, zda jsme uvěřili zaslíbení, které nám bylo dáno. Když je noc, uvědomíme si, jestli opravdu věříme, že je tu poklad, kterého si můžeme vážit, nebo jestli si v hloubi duše myslíme, že to byl jen klam. Jak tedy prožíváme tuto noc, kterou dnes lidstvo prochází?

Noc evangelia je nocí, v níž máme bdít a být připraveni. Nejde o to dělat mimořádné věci, ale pouze pokračovat v plnění úkolu, který nám byl svěřen. Jde o to, abychom udržovali rozsvícené lampy, abychom ani my neupadli do omylu a nebáli se tváře toho druhého, který číhá ve tmě. Jde o to, abychom měli opásané boky a byli připraveni sloužit, abychom nepropadali sklíčenosti a lenosti. Jde o to, abychom se zaměstnali, ale ne mimořádnými věcmi, v noci se můžeme jen snažit pokračovat ve službě, jak jsme to dělali vždycky. V noci se nemůžete vydat novými cestami, bylo by příliš složité je najít. Na svém místě musíte zůstat ostražití. Pán se vrátí, protože to slíbil. Proto si v noci uvědomíme, jak moc tomuto slibu věříme, jak moc mu skutečně věříme.

V noci nás Pán žádá, abychom se starali o to, co nám předal, ale je rozdíl mezi tím, kdo pouze přijal, a tím, komu byla svěřena odpovědnost za správu. Ten, kdo podává, má odpovědnost nejen za svůj život, ale i za životy ostatních. I když každý z nás jiným způsobem, jsme povoláni dávat druhému jídlo v pravý čas: vždy jsme správci statků, které nejsou naše a kterými jsme povoláni živit život hladových. Věrný správce umí rozpoznat hlad a čas druhého. Možná právě proto, že jde o život druhého, je slovo Páně velmi tvrdé vůči těm, kdo zneužívají moci, kterou Bůh svěřuje do rukou správce, protože jejich jednání dopadá na ty, kdo čekají na jídlo, aby mohli pokračovat v životě. I dnes žijeme v noci odpovědnosti, kdy lidé v mocenských pozicích často vykonávají moc především s ohledem na své vlastní zájmy, zneužívají ji a panují nad druhými, zejména se staví na místo Boha a rozhodují o životech druhých. Stále však věříme, že se mistr brzy vrátí.


Foto: Alena Rousová.


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
30.9.2022 Prožíváme Boží mlčení
23.9.2022 Jeho prvním bohatstvím je vztah
16.9.2022 To, čemu říkám „moje“, není moje
9.9.2022 Ve skutečnosti je třeba, aby nás někdo hledal
2.9.2022 Volba vždy znamená naši odpovědnost



Náš tip

Rozhoduj se jako jezuita

Samuel Prívara, Pavel Banďouch

Denně stojíme před množstvím pro náš život méně nebo více důležitých rozhodnutí. Vždy bychom se ale chtěli rozhodnout správně. Co to ale vlastně je správné rozhodnutí? Křesťané věří, že rozhodování není záležitost pouhého rozumu, zároveň bychom se však neměli nechat vláčet emocemi…
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže Za církev otevřenou všem
Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
Národní úmysl Za volby do senátu
Modleme se, aby nově zvolení senátoři vykonávali svůj úkol poctivě a spravedlivě.
více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro všechny


Kněžské exercicie


Kněžské exercicie


Jednodenní duchovní obnova pro zaměstnance Charity


více »

Kalendárium

Památka bl. Didaka de San Vitores

Památka bl. Jana Beyzyma


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil