Názory

Po Lisabonu

Pavel Ambros

Absence pevných referencí, rychlé šíření protichůdných prohlášení prostřednictvím sociálních médií, bez čehokoli pevného, čeho by se mohli chytit. A těmto blabla řečem se nevyhneme ani na portálech katolické mládeže. Navíc pro evropské poutníky, zejména z Východu, je traumatizující zkušenost války v hraničních oblastech Ukrajiny a Ruska s hrozbami pro sousední země. A konečně, tito mladí lidé, kteří byli v Lisabonu, se drží víry, kterou, jak se zdá, jejich okolí sdílí stále méně, ba dokonce se jí vysmívá.

Věnujeme dostatečnou pozornost tomu, co tito mladí lidé prožívají, a dáváme jim v tomto složitém světě jejich právoplatné místo? Papež František jejich úzkost zjevně vnímá: „V této historické chvíli čelíme obrovským výzvám; [slyšíme] bolestné sténání (...) Najděme však odvahu vidět náš svět ne jako ve smrtelné křeči, ale v procesu zrodu, ne na konci, ale na začátku nové velké kapitoly dějin,“ potvrdil na Lisabonské univerzitě. Má jí být umožněno pracovat na tom, aby vznikla „nová choreografie, která respektuje tanec života tím, že do jeho středu staví lidskou osobu“. Je to způsob, jak vnímat sílu radosti, která během těchto pěti dnů vyzařovala z tohoto živého, mladého a různorodého zástupu, a jak mladým více důvěřovat.

Foto: Magis 2023, Portugalsko.

 odeslat článek     vytisknout článek