Aktuality

Nekonečné Velikonoce

Představte si toto: Konečně zdoláte horu, kvůli které jste trénovali, výhled z vrcholu je úchvatný, ale pak... se prostě sbalíte a jedete domů? Velikonoce někdy mohou takhle trochu působit. Po dlouhé době postu slavíme vítězství, vzkříšení a pak... co? Jen se vrátit k našemu všednodenního životu?

Velikonoce nejsou jen cílová čára, ale startovací čára pro zcela nové dobrodružství. Je to okamžik, kdy je smrt poražena a bohatý život vzkříšení expanduje zpět do světa. Letos, když se připravuji na své svěcení, jsem touto pravdou zasažen více než kdy jindy. Postní doba je intenzivní příprava, ale Velikonoční neděle je pouze začátkem velikonočního proudu, padesátidenního období, které překypuje radostí ze vzkříšení. Je to delší období než půst, což samo o sobě podtrhuje proměňující sílu Velikonoc.

I já začínám o Velikonocích nové období svého života. Období, které mělo svůj vlastní čas na přípravu. Období, které s sebou nese svou vlastní radost a útěchu. V nadcházejících dnech budu vysvěcen na kněze v Tovaryšstvu Ježíšově. Přemýšlím, jak se můj život změní. Bez ohledu na to, jak moc mě formace, kterou jsem prošel, připravila, není nic lepšího, než ji prožít. Stejně jako apoštolové, kteří mnohokrát slyšeli Ježíše mluvit o jeho umučení, smrti a vzkříšení, když přišel čas, byli stále ztracení, zmatení, vyděšení... slyšeli o vzkříšení, ale nemohli pochopit, co to je. Museli to zažít, prožít, přijmout milost Dobré zprávy – radost a útěchu, kterou přinášela. Boží milost se rozvíjí v živých, nejen v plánování.

Uprostřed slavnosti svěcení je snadné zapomenout na jádro toho všeho: sloužit Bohu a druhým. Skutečná radost spočívá ve využití kněžství k překlenutí propasti mezi lidmi a Boží láskou. Dobrá zpráva o sdílení svátosti smíření a společenství se stává způsobem, jak nabídnout naději a spojení ve světě, který touží po obojím.

Mým nejhlubším přáním jako kněze je, aby mě Bůh mohl použít jako nástroj, který by lidem ukázal, jak moc je Bůh miluje, abych byl nástrojem v Božích rukou, melodií, která ostatní přibližuje k Umělci. Když vím, jak Boží láska proměnila můj vlastní život, nemohu se dočkat, až budu tuto hudbu sdílet se světem.

Naděje na vzkříšení není prchavý okamžik. Je to trvalá útěcha, která nás nese temnotou a nabízí odvahu a útěchu tváří v tvář těžkostem. Je to naděje, která staví mosty, inspiruje odvahu a připomíná nám, že Bůh je vždy s námi. O těchto Velikonocích se přenesme za cílovou čáru a přijměme nekonečné dobrodružství nového života v Kristu. Jak můžete sdílet hudbu Boží lásky ve svém vlastním prostředí?

Zdroj/Foto: jesuits.global.

(aro)

 odeslat článek     vytisknout článek