Aktuality |
A A A
|
Třetí probace je to, co si její účastníci dávají navzájemStředa, 19.6.2024 Libanon. O ukončeném ročníku třetí probace v libanonské Bikfaye vypráví její instruktor P. Dany Younes SJ.
„Třetí skupina účastníků třetí probace v Bikfaye právě absolvovala školu srdce. Tato skupina byla velmi specifická. To platí pro každou skupinu a pro každého účastníka. Ozbrojené konflikty vedoucí k vysídlení však nejsou běžným experimentem této fáze jezuitské formace. Jsem tak vděčný, že se všichni zúčastnění uchovali v bezpečí a v pořádku, a dokonce z těžké situace, ve které se ocitli, čerpali nemalý duchovní prospěch. Když jsem poslouchal, jak se dělí o ovoce reflexe roku, byl jsem o to víc přesvědčen, že třetí probace je to, co si účastníci dávají navzájem. Jistě, pouze Bůh dává to, co dává Bůh: duchovní svobodu a útěchu, vnitřní uvědomění a smíření, volání každého jménem a dar vlastního povolání. Jedinečný způsob, jakým se vlastní cesta stává součástí duchovní cesty Tovaryšstva Ježíšova napříč jejími dějinami, jedinečný způsob, jakým je každý „dán se Synem“ „pod prapor kříže“, „aby sloužil Kristovu poslání“, ve spolupráci s ním na jeho velkolepém poslání pomáhat duším usmířit se s jejich Stvořitelem, je cílem třetí probace; jde o plně vědomý život a utváření srdce apoštola v každém jezuitovi. Aby k tomu došlo, potřebujete bezpečný prostor. Můj duchovní otec mi jednou řekl, že řeholní představení očekávají od svých bratrů zřeknutí, aniž by je nejprve milovali; nikdo nemůže projít autentickým zřeknutím sebe sama, pokud si není vědom toho, že je milován. Nikdo se nemůže začlenit do Těla Tovaryšstva Ježíšova, pokud necítí, že je milován, a v tom je klíčový komunitní život.
To, co si účastníci třetí probace mohou navzájem poskytnout, je prostor pohostinnosti a bezpečí, vedený dohodou, podle níž „budete v bezpečí v mých činech, v mé řeči a dokonce i v mých myšlenkách... Budu vás bránit proti svým vlastním myšlenkám“. Kvalita komunitního života, kterou si mezi sebou umožňují, je ukazatelem a podmínkou kvality jejich třetí probace. Jezuité přicházejí do třetí probace s „boulemi a modřinami“, mnohé z nich mají původ v jejich raném životě, ale mnoho z nich je způsobeno špatnou kvalitou komunitního života, který zažívali během svých jezuitských let. Léčení, které zažívají během svého pobytu ve třetí probaci, často spoléhá na způsob, jakým budují komunitu mezi sebou a se svými formátory.
Jedním z aspektů integrální ekologie je zabezpečení dobře komunikujícího prostředí. Nezdravá komunikace povede k násilí, horkému nebo studenému. Péče, kterou věnujeme prostoru komunikace, je základním rozměrem lásky, která nás spojuje v Kristu a mezi námi. Duchovní rozhovor je uměním hledat a nacházet dobrého ducha v našem rozhovoru a lpět na tomto duchu. To, co si účastníci mohou navzájem poskytnout, je duchovní rozhovor. Když jsme diskutovali o nejlepším postupu po erupci násilí v Gaze a jejím okolí, byli jsme schopni překonat frustraci a obviňování a přijmout různé způsoby, jimiž se duch každého z nás pohyboval podle jeho vlastní duchovní výzvy. Výsledkem bylo, že naše rozdílnost naše pouto neoslabila, ale spíše posílila.
Vstřícný přístup umožňuje další proces uzdravování. Tolik z nás nese břemeno nepojmenovaného zklamání, zhoubného smutku, který pochází z představování duchovního života jako bytí ve stavu odpoutanosti, svobody, závazku nebo toho, co máte! Pokud jsem se od Řehoře z Nyssy něco naučil, pak to, že dokonalost není stav, ale orientace. Dokonalost jako stav by byla pouhou modloslužbou. Idoly nás pronásledují. Vyvolávají v nás pocit viny a smutku. Protože lituji, že jsem jen tím, kým jsem, nemohu správně najít Boha. Když je třetí probace pojata jako příležitost konečně se vypořádat s nevyřešeným rozhodnutím žít podle standardů svatého života, pak jen přispěje k mému zklamání. Proces usmíření vyžaduje „autorizaci“: Je mi dovoleno být tím, kým jsem, lidskou bytostí v procesu, synem Božím, který se utváří. Toto oprávnění dává Bůh; je to komunita, která to zprostředkovává. Účastníci třetí probace si navzájem dávají příležitost odhalit idoly, které vysávají naši afektivitu, protože se pohybují opačným směrem: tam, kde idoly vyvolávají pronásledování, bratři nabízejí odpuštění.
Někde jsem četl, že pouštní otcové považovali noviciát za ukončený, když mladý mnich objevil ďábla. Je to dramatický způsob, jak říci, že mnich může jít sám, když určil místo svého vlastního duchovního zápasu. Tam žádný novicmistr, žádný instruktor, žádný mentor nemůže dělat práci místo něj. Bude mít užitek z rad svých společníků, ale to největší, co může společenství, církvi a vlastně světu nabídnout, je vzít na sebe svůj vlastní boj a naučit se přitom dobře bojovat. To nám mohou zprostředkovat bývalí účastníci třetí probace nyní, když jejich formace konečně došla ke konci.
Skládáním posledních slibů v Tovaryšstvu Ježíšově se jezuita stává odpovědným za celé apoštolské tělo, které tvoříme. Pokud by Tovaryšstvo Ježíšovo mělo být na nějakém místě nebo v určité době „uhašeno“, může je takový člen znovu zapálit, protože má jezuitskou „DNA“. Tovaryšstvo Ježíšovo bude tím, čím budou ti, kdo prošli třetí probací. Nabízejí nám Tovaryšstvo, které nám dal Bůh.“
Zdroj/Foto: Jesuits in Europe.
(aro)
odeslat článek vytisknout článek
|
Náš tip
Úmysly Apoštolátu modlitby
Úmysl papeže
Za společně sdílené poslání
Modleme se, aby si církev nadále všestranně osvojovala synodální způsob života vyznačující se společnou odpovědností za růst spolupráce, jednoty a poslání sdíleného mezi kněžími, řeholníky a laiky.
Národní úmysl
Za synodu o synodalitě
Modleme se, aby setkání synody v Římě prospělo církvi po celé planetě.
více »
Nejbližší duchovní akce
více »
Kalendárium
|