Aktuality

Cesta papeže Františka do Asie a Tichomoří

Kontakt papeže Františka s jezuity obvykle dopřává prostor otázkám a odpovědím, které se často týkají několika témat. Papež nikdy nepřestává inspirovat, povzbuzovat a připomínat Tovaryšstvu jeho poslání, přičemž bere v úvahu realitu kontextu země, kterou navštěvuje.

Například v Indonésii papež František oslovil asi dvě stě jezuitů na nunciatuře v Jakartě. Hlavním bodem jeho poselství byla výzva, aby jezuité ve světě dělali „hluk“, připomínající rané křesťany ve Skutcích apoštolů. Řekl, že jezuité musí být na těch nejobtížnějších místech, kde je nejméně snadné jednat, což ztělesňuje závazek „jít dál a dál“ pro větší slávu Boží. Mají vydávat „dobrý hluk“ vedeni Duchem a modlitbou. Zdůraznil také důležitost osobní modlitby a duchovní četby a zamyslel se nad svými vlastními modlitebními zvyklostmi. Zdůraznil, že „svou spiritualitu musíme rozvíjet dobrou četbou“.

Dalším důležitým tématem byl papežův důraz na inkulturaci v církvi. Tvrdil, že jezuité musí mít schopnost přijmout rozmanitost a zároveň se přizpůsobit různým dobám, kulturám a zkušenostem. Zdůraznil také nutnost rozlišování, když uvedl, že člověk musí být schopen rozlišovat, aby se mohl enkulturovat a „hledat a nacházet Boha tam, kde se nachází, již přítomného v kulturách“.

Papež František při řešení otázky týkající se neutěšené situace národů, které čelí pronásledování, jako je případ Rohingů v Myanmaru a Bangladéši, poukázal na potřebu prosazovat ideál spravedlnosti a míru, založený na respektu k důstojnosti a právům každého.

Při setkání s jezuity v Dili ve Východním Timoru se Svatý otec zabýval klíčovými otázkami, které souvisejí s posláním církve, úlohou Tovaryšstva a evangelizací. Zdůraznil téma své návštěvy: „Aby se vaše víra stala vaší kulturou“, upozornil na význam evangelizace kultury a zároveň enkulturace evangelia.

Dále vyzval jezuity ve Východním Timoru, aby se neodvraceli od Božího lidu, který je tím nejcennějším bohatstvím. Varoval před klerikalizmem a označil ho za „nejvyšší formu světskosti v kléru“ a „kulturu, která ničí církev“. Aby tomu zabránili, mají jezuité udržovat blízkost lidem a být pastýři. Doporučil také, aby se ze zpovědnice nestala psychiatrická poradna nebo soud, trval na tom, že jezuitští kněží by měli ve své službě vždy prokazovat milosrdenství a upřednostňovat odpuštění.

Když mluvil o vztahu jezuitů k univerzální církvi, nabídl papež František historickou perspektivu, odkazoval na vedení otce Pedra Arrupeho (28. generální představený Tovaryšstva Ježíšova, 1965–1983) a otce Paola Dezzy (delegát papeže Jana Pavla II., 1981–1983), který vedl Tovaryšstvo v těžkých časech. Vyzval jezuity, aby si přečetli řeč, kterou přednesl papež svatý Pavel VI. ke třicáté druhé generální kongregaci, která nastiňuje očekávání církve od Tovaryšstva.

Při pohledu na působení jezuitů ve Východním Timoru v oblasti sociální spravedlnosti Svatý otec poznamenal, že sociální spravedlnost musí brát v úvahu „řeč mysli, řeč srdce a řeč rukou“. Zdůraznil historickou angažovanost Tovaryšstva v sociální spravedlnosti – od práce s domorodými komunitami a otroky, kteří unikli z „redukcí“ zvaných quilombos. Všem připomněl, že konečný úsudek o nás bude záviset na tom, jak budeme reagovat na hladové, žíznivé a marginalizované.

Pokud jde o roli laiků v poslání Tovaryšstva Ježíšova, papež František upozornil na rostoucí spolupráci mezi jezuity a laiky a podtrhl důležitost vytváření prostoru pro laickou spolupráci v jezuitských apoštolátech.

Dne 11. září se papež František setkal s jezuity v Singapuru. Při výměně názorů, která následovala, se Svatý otec zamyslel nad důležitostí vzdělání, výzvami mladých lidí v rozlišování povolání a úlohou Tovaryšstva v dnešní církvi. Poukázal na kritickou roli jezuitského angažmá ve vzdělávacích institucích a sociálních centrech v Asii, stejně jako na přání P. Arrupeho, aby jezuité pracovali s uprchlíky, a na centrální místo modlitby.

Papež František odpověděl na otázku, s jakými obtížemi se dnes mladí lidé potýkají při přijetí řeholního povolání, že jejich nechuť není ojedinělá, s nechutí vůči svému povolání se setkává každý. Vyzval jezuity, aby předkládali mladým lidem „sociální, vzdělávací výzvy, které cítí, a doprovázejí je ve víře s určitou smělostí projevu i opatrností“.

Papež František dále hovořil o apoštolátu modlitby a poznamenal, že „velmi souvisí s Nejsvětějším Srdcem“. Potvrdil, že jde také o „pravou jezuitskou misi“ a odhalil záměr napsat v říjnu dopis o uctívání Nejsvětějšího Srdce.

Pokud jde o propagaci jezuitské identity, papež trval na tom, aby jezuité „nikdy nesnižovali ideál“, protože mladí lidé touží po autenticitě a měli by být ve svých ideálech doprovázeni. Vyzval také mladé lidi, aby se starali o seniory, a zdůraznil význam přímého vztahu mezi mladými lidmi a staršími.

V odpovědi na další otázku na některé mylné představy o řeholních povoláních v diecézních strukturách, zejména na výzvy, kterým čelí jezuité, kteří jsou žádáni, aby se stali biskupy, papež František čerpal ze své vlastní zkušenosti s dvojnásobným odmítnutím jmenování biskupem. Připomněl jezuitům, že svatý Ignác napsal pravidla pro „smýšlení s církví“, ale zdůraznil důležitost poslušnosti papeži, když posílá jezuitu na misii.

Svatý otec dále hovořil o probíhající synodě o synodalitě s tím, že je třeba jí dosáhnout nejen na úrovni univerzální církve, ale také v místních církvích, farnostech a vzdělávacích institucích. Zdůraznil roli rozlišování pro synodalitu, které má být dosaženo.

Za Tovaryšstvo papež sdílel své přání, aby bylo jednotné a odvážné a raději „chybovalo na straně odvahy než na straně bezpečnosti“. Vyzval jezuity, aby byli „odvážní v obtížných situacích apoštolátu“, ale také „pokorní s plnou otevřeností svědomí“.

Zdroj: jesuits.global (La Civiltà Cattolica).
Foto: jesuits.global (Antonio Spadaro).

(aro)

 odeslat článek     vytisknout článek