Články |
A A A
|
Sabino Maffeo, jezuitský fyzik, který miloval a znal hvězdyČtvrtek, 6.2.2025 Připravil P. Pavel Ambros SJ
Pavel Ambros Článek s tímto titulkem v italském časopise Avvenire přinesl oznámení o úmrtí předního vědce Vatikánské observatoře a bývalého technického ředitele Vatikánského rozhlasu. Zemřel ve věku sto dva let dne 21. ledna 2025. V Římě jsem jej potkal jen jedenkrát, silně na mě zapůsobil jeho pohled na život, vesmír, smrt i řeholní život. Při setkání s námi však hovořil o francouzském jezuitském kardinálu Jeanu Daniélou, s nímž jej pojilo dlouholeté přátelství.
Podle autorů vzpomínky byl považován za pilíř mezi profesory fyziky a matematiky na Massimově institutu ve čtvrti EUR v Římě ve zlatých letech, kdy jej navštěvoval Mario Draghi. Především byl předním vědcem Vatikánské observatoře a dlouhá léta technickým ředitelem Vatikánského rozhlasu stejně jako jeho předchůdce, fyzik, jezuita ze Salenta Antonio Stefanizzi (1917–2020), důvěrný poradce Pia XII. při papežských rozhlasových přenosech.
Dlouhý život jezuity otce Sabina Maffea lze shrnout několika slovy. Narodil se 1. listopadu 1922 v blízkosti Neapole (Somma Vesuviana) a od patnácti let navštěvoval školu otců jezuitů v Loretu. Do Tovaryšstva Ježíšova oficiálně vstoupil v roce 1937. Vystudoval filozofii a teologii na Papežské gregoriánské univerzitě a dokončil studia fyziky na římské univerzitě La Sapienza a na univerzitě v Boloni prací o šíření neutronů zpomalených grafitem. Na kněze byl vysvěcen v roce 1953.
Během svého dlouhého života zastával otec Maffeo řadu funkcí: byl profesorem fyziky a náboženství na slavné jezuitské římské škole Istituto Massimiliano Massimo, kde byl v letech 1962–1968 rektorem. V době, kdy byl provinciálem (1968–1973), přijímal Josefa Čupra do noviciátu. Na jeho působení vzpomněl jeden z jeho žáků: „Své studenty rád ohromoval optickými experimenty, při nichž vytvářel virtuální realitu, a na konci mu všichni tleskali. Několik jeho studentů se stalo slavnými akademiky a politiky; dodnes vzpomínají, jak moc učení otce Maffea ovlivnilo jejich kariéru. Všichni byli vždy vděční za jeho lidské vlastnosti a náklonnost, které se jim od něj dostalo nad rámec výuky, z níž mohli mít užitek. On sám rád vyprávěl, že se jednou jako ředitel školy setkal s případem studenta, který si vedl velmi špatně a ve škole velmi trpěl. Zavolal si ho a zeptal se ho, proč se mu tak nedaří. Student se mu přiznal, že do té školy chodil nerad, že mu tamní prostředí připadalo příliš těžké a že to byli rodiče, kdo ho donutili chodit do Massima, protože to byla velmi dobrá škola. Otec Sabino si zavolal rodiče a přesvědčil je, aby chlapec změnil školu. Rodiče byli ohromeni Sabinovou upřímností, když dal přednost studentovu štěstí před finanční ztrátou za školné.“
V letech, kdy působil jako profesor a rektor Massima ve čtvrti EUR, patřil k těm, kteří objevili talent Viriglia Fantuzziho (1937–2019) jako filmového odborníka, který proslul svými kritickými recenzemi v časopisu La Civiltà Cattolica. Během let, kdy otec Maffeo vyučoval na Massimu, se fyzikální laboratoř na této škole stala špičkou tehdejší výuky. V letech 1973–1985 byl technickým ředitelem Vatikánského rozhlasu: vystřídal legendárního otce Antonia Stefanizziho, který zemřel v roce 2020 rovněž ve věku 102 let (ve stejném věku jako Maffeo).
V polovině osmdesátých let dvacátého století zde byl ustanoven nejprve představeným a poté i zástupcem administrativního ředitele. Podle pamětníků jej v této roli poznali mnozí, protože to byl obvykle on, kdo s velkou přívětivostí přijímal skupiny návštěvníků. Není bez zajímavosti, že jeden asteroid byl nazván po otci Sabinovi i proto, že byl považován za nestora Vatikánské observatoře (Orbit of Asteroid 53053 Sabinomaffeo). „Osmdesátá léta byla obdobím hlubokých změn. Otec George Coyne SJ, tehdejší ředitel, budoval se souhlasem svatého Jana Pavla II. část observatoře v Tucsonu na Arizonské univerzitě a nový dalekohled, který měl vyřešit problémy se světelným znečištěním, jež bránily používání dalekohledů v Castel Gandolfo. Byl nejprve představeným jezuitské komunity ve Vatikánské observatoři, později také zástupcem administrativního ředitele. Velmi aktivně se podílel na popularizaci astronomie. Zabýval se také historií astronomie. Jeho hlavním dílem je svazek La Specola Vaticana: Nove Papi una Missione (Vatikánská observatoř: devět papežů, jedna mise), který je dodnes referenčním textem o historii papežské observatoře. Zabýval se také historií otce Angela Secchiho, SJ, zakladatele moderní astrofyziky.
V roce 2018 se ze zdravotních důvodů přestěhoval na ošetřovnu v rezidenci svatého Petra Canisia. Příznačná byla slova, jimiž mu papež František vzdal hold v poselství u příležitosti jeho stých narozenin v roce 2022: „Věrný nástroj v Božích rukou“, schopný plnit „s velkou radostí, láskou a duchem služby“ četné úkoly u Svatého stolce a pro církev.
Foto: Specola Vaticana, uprostřed P. Sabino Maffeo, vpravo P. generál Arturo Sosa.
odeslat článek vytisknout článek
|
Náš tip 




Úmysly Apoštolátu modlitby
Úmysl papeže
Za rodiny v krizi
Modleme se, aby zlomené rodiny nalezly uzdravení svých ran v odpuštění a vzájemném znovunalezení svých darů, i v jejich odlišnostech.
Národní úmysl
Za účastníky národní pouti
Modleme se, aby se poutníci do Říma vrátili do svých domovů s pokojnou nadějí, radostnou vírou a novou odvahou svědčit o Kristu.
více »
Nejbližší akce
více »
Nejbližší duchovní akce
více »
Kalendárium
|