Články

Proměnit všední dny

Petr Havlíček

Upřímně obdivuji všechny, kdo se rozhodli vykonat si duchovní cvičení ve všedním životě. Znamená to totiž udělat si pokud možno každý den čas na to, co je v základu duchovních cvičení – čas na soustředěnou rozjímavou modlitbu. Ti, kdo do všednodenních exercicií vstupují, tak často činí s pocitem, že volí jednodušší cestu – nemusejí odcestovat pryč ani utrácet peníze na zaplacení pobytu. Ve skutečnosti si ale volí těžší variantu.

Překonat obtíže

Pokud totiž člověk odjede na exercicie do ústraní exercičního domu, nastavené okolnosti mu pomáhají soustředit se na Boha – opustí své domácí prostředí a pracovní vztahy; je o něj postaráno, jak co se týče stravy, tak i duchovního doprovázení; prožije několik dní v tichu a mlčení; má stanovený program dne s časem vyhrazeným pro jednotlivé aktivity. To vše mu na duchovní cestě pomáhá, a to vše naopak člověk, který se rozhodne pro exercicie ve všedním životě, k dispozici nemá, nebo to jen obtížně nahrazuje.

Před každým, kdo se rozhodl pro duchovní cvičení v každodenním životě, stojí hned na začátku několik výzev, které musí vyřešit. První se týká času: bude mít každý den, nebo aspoň skoro každý den možnost pravidelně věnovat určitý čas osobní rozjímavé modlitbě? Musí si stanovit, jak dlouhý čas to bude – zda půl hodiny nebo hodinu, zda ráno nebo večer, zda pravidelně každý den, nebo podle týdenního rozvrhu. Druhá výzva se týká prostoru: má doma pro sebe místo, kde ho spolubydlící nebudou během modlitby rušit? Většinou nežije nikdo doma sám a nalézt soukromí pro modlitbu nemusí být snadné. Pokud takovou možnost doma nemá, musí si najít náhradu někde jinde – ve škole, v kostele, v přírodě apod. Třetí výzva se týká vytrvalosti: je snadné začít, vydržet týden–dva, ale vytrvat až do konce je náročné a vyžaduje to odhodlanost. Je tu ovšem jedna pomoc a podpora – ta vychází z pravidelného duchovního doprovázení jednou za týden. Dává celému procesu všednodenních exercicií pevný bod, o který se lze opřít.

Ovoce vytrvalosti

Týdenní setkávání s doprovázejícím je velkou výhodou všednodenních exercicií. Doprovázející má na exercitanta dostatek času. Obvykle to bývá celá hodina. Je to také doprovázení s určitým odstupem, tzn. že sám exercitant se na své poznámky zapsané bezprostředně po meditacích může dívat už ve světle toho, co prožil později, více vyvstane, co bylo v prožívání důležité a dlouhodobější, oproti tomu, co bylo jen momentální pohnutí mysli.

Každodenní rozjímání také snadněji vede k propojování biblických textů s běžným životem. Více se toho během týdne odehraje, a tak Boží slovo může bezprostředněji vstupovat do toho, co právě prožíváme v celé komplexnosti našeho života. Samozřejmě ale také snadněji nastupují překážky, které duši rozrušují a rozptylují pozornost. Tato nepozornost ale není fatální překážkou, je spíš místem zápasu o vytrvalost. A když se jeden den nedaří, druhý den na tom může být lépe.

Obrovským přínosem exercicií ve všedním životě je možnost osahat si naprosto reálně, kde jsou naše možnosti, jak věnovat svůj čas a prostor Bohu. Sice to nemusí být okolnosti, které by odpovídaly naší ideální představě, ale je to reálné zažití zkušenosti, že jsme schopni vystoupit z běžného „světského“ koloběhu a objevit časy a místa pro bytí v Boží přítomnosti. Tahle zkušenost je neskutečně povzbudivá. Také Boží slovo se stane živějším – rozjímání přináší dostatek času je strávit a nechat je vplynout do našeho života, než kdybychom si je jen krátce přečetli. Objevování, kde Boží slovo rezonuje s tím, co právě v životě prožívám, je bezprostřední a může nás zasáhnout tak silně, že na to nezapomeneme. Taková oslovení jsou pak uložena hluboko v paměti naší duše, že se vždy v pravý čas vyplaví na hladinu našeho vědomí, kdykoliv daný úryvek znova slyšíme nebo se dostaneme do podobné životní situace. Boží slovo formující naše srce, naše porozumění životu a naše rozhodování – to je nejpřínosnější ovoce všednodenních exercicií.

Text vyšel v bulletinu Jezuité 4/2024, který je k dostání v jezuitských kostelích.
Starší čísla bulletinu jsou k dispozici v online archivu.
Foto: Péter Pásztor (jesuit.media).

 odeslat článek     vytisknout článek